Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. února 2024 po více než dvou letech rozhodl ve sporu mezi údajně dezinformačním webem AC24 a společností T-Mobile, která ho jako poskytovatel internetu po ruském vpádu na Ukrajinu zablokovala. Obdobně jako to udělala i našemu serveru Prvnizpravy.cz a řadě dalších.

Soud v usnesení konstatoval, že blokování webů na základě „nezávazné žádosti“ státních institucí bylo proti evropskému nařízení, a T-Mobile tak musí nést odpovědnost za případnou škodu, která provozovateli stránek Ondřeji Geršlovi vznikla. Ten po mobilním operátorovi požaduje bezmála 93 tisíc korun.

Po dvou letech tak soud postavil na jisto, že ten, kdo blokoval, konal zcela nezákonně, v rozporu s nařízením EP.

Adam Růžička z Instituce H241 považuje rozsudek odvolacího soudu za velký posun. Zároveň však dodává, že by zde neměla být opomíjena role státu.


V rozsudku se dočteme, že T-Mobile odmítá odpovědnost za způsobené škody a brání se tím, že: „se řídila doporučením státních orgánů v situaci ohrožení, plynoucího pro Českou republiku z vojenského konfliktu v jejím bezprostředním okolí, v dobré víře, že jde o závazné pokyny“.

Připomínám, že otázka, zda šlo o autoritativní pokyn, anebo ne, je naprosto klíčová pro posouzení, zda před dvěma lety šlo o případ nezákonné cenzury na objednávku českého státu,“ připomíná Adam Růžička na platformě X.

Růžička dodává, že v této věci sami podali stížnosti k Ústavnímu soudu, kde argumentují, že poskytovatelé blokovali na pokyn veřejné moci, která v tomto případě jednala mimo svou pravomoc, a zasáhla tedy do základních občanských svobod.

„Předchozí instance nám potvrdily, že by skutečně šlo o zásah do svobody projevu a práva na informace, a to i kdyby stát nejednal přímo, ale skrze třetí stranu jako v roce 2022. To, co ale nepotvrdily, byla skutečnost, že se tehdy jednalo o pokyn – prý šlo o ‚nezávazné doporučení‘ či ‚zavádějící politickou proklamaci‘,“ vysvětluje dále.

Tvrzení T-Mobilu tak podle něj představuje zvrat, protože je to poprvé, co se od blokujících poskytovatelů dozvídáme, že i oni to vnímali jako „závazný pokyn“.


„Pokud šlo o autoritativní pokyn, pak vinu nese stát, jenž jednal nezákonně. Pokud šlo o pouhé nezávazné doporučení, pak jde odpovědnost za poskytovateli. Tady mám o dost větší pochopení pro poskytovatele. Pokud by mi přišel dopis od vojenských zpravodajců krátce poté, co Rusko napadne Ukrajinu, a ten mi nakazuje, abych zablokoval nějaké weby, a pokud mi to potom oficiálně potvrdí dva vládní ministři, nevím, zda bych zvládl jednat principiálně a vzepřel se státní autoritě. Vlastně mi přijde celkem nefér, že si to teď mají poskytovatelé vyžrat sami,“ pokračuje Růžička.