Podle Michela je také důležitá větší otevřenost vůči světu a stabilita v citlivých regionech, jako je Blízký východ.
Posílení konkurenceschopnosti, udržení podpory obyvatel EU a lepší komunikace se světem. Takové priority zdůraznil končící předseda Evropské rady Charles Michel v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom, informovala ČTK. Během své desetileté kariéry ve vrcholných funkcích, nejprve jako belgický premiér a poté jako šéf Evropské rady, Michel usiloval o jednotu Unie a současně upozornil na slabiny, které oslabují ekonomický růst a efektivitu EU.
Podle Michela by Unie měla zmírnit množství regulací a byrokracie, které dusí evropské podniky. „Musíme přestat s těmito hloupými rozhodnutími,“ prohlásil a vyzval k tomu, aby EU přestala vnímat každou firmu jako potenciálního narušitele pravidel. V prosinci Michela ve funkci vystřídá bývalý portugalský premiér António Costa, který s ním již úzce spolupracuje na plynulém předání agendy.
Poslední summit, kterému bude Michel předsedat, se uskuteční 8. listopadu v Budapešti. Jednat se bude o konkurenceschopnosti a inovacích, tedy tématech, která Michel považuje za klíčová pro budoucí rozvoj EU. „Evropská unie již v minulosti ukázala, že je schopna růstu a ekonomického rozvoje, a nyní je důležité vytrvat v těchto ambicích,“ uvedl Michel, který zároveň ocenil nové zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho o budoucnosti evropského vnitřního trhu.
Michel také zdůraznil důležitost udržení podpory obyvatel pro unijní projekt. „Musíme lidem vysvětlovat, proč podporujeme Ukrajinu, proč věříme v rozšiřování Unie a posilujeme obranný průmysl,“ řekl. Podpora veřejnosti pro EU je podle něj nezbytná pro udržení jednoty a stability v Evropě.
Výzvou pro budoucnost je i zlepšení vztahů se zbytkem světa. Michel kritizoval, že EU má méně informací o okolním světě než ostatní regiony o Evropě. „Musíme být ambicióznější v poznávání jiných regionů a hledat rovnováhu mezi našimi hodnotami a zájmy,“ uvedl Michel s tím, že Unie by měla usilovat o stabilitu zejména v citlivých oblastech, jako je Blízký východ.
Michelova ambice přivést do EU nové členy do roku 2030 naráží na odlišné názory mezi unijními státy. Zatímco Německo a Francie volají po reformě Unie ještě před rozšířením, severní a pobaltské státy prosazují opačný přístup. Přesto Michel považuje tento termín za realistický a zdůrazňuje, že kandidátské země musí splnit určité podmínky, včetně boje proti korupci a provádění reforem.
Psali jsme:
Jednota členských států, které Michel předsedal na více než 46 summitech, byla podle něj klíčová zejména během pandemie covidu-19 a v reakci na válku na Ukrajině. „Jednota neexistuje bez důvěry,“ zdůraznil a připomněl, že dosažení společné pozice EU je často náročné, ale o to cennější.
Budoucnost Evropské unie však bude ovlivněna i výsledkem nadcházejících prezidentských voleb ve Spojených státech. Michel zdůraznil, že Evropa by měla být nezávislá na tom, kdo bude americkým prezidentem, a měla by se zaměřit na svou vlastní strategii. „Nechci, aby byly mé děti závislé na tom, kdo bude kde prezident,“ dodal Michel.
Po ukončení své mise v Evropské radě se Michel chystá oznámit své další plány v prosinci, až předá vedení Antóniu Costovi.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: fena)
