Dostál to prohlásil v pořadu Aby bylo jasno, který moderuje Jana Bobošíková. Ta připomněla, že ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tvrdí, že budování americké základny na českém území možné není. A také zmínila slova bývalého prezidenta Miloše Zeman, který by o smlouvě nechal vypsat referendum. 

Dostál ke smlouvě a k možném vzniku vojenské základny USA na území České republiky upozornil, že americké vojenské síly můžou užívat všech 11 prostorů uvedených ve smlouvě ke skladování zbraní i k umístění vojáků, což dle jeho mínění pojem základny naplňuje. Druhou věcí však je, zda američtí daňoví poplatníci nákladnou základnu budou chtít zrovna v České republice zřizovat. 

„Ale pokud by se tak rozhodli, tak ta smlouva to umožňuje, parlament jim licenci dá. Pokud by se paní Černochová takto rozhodla, tak může dokonce americká armáda mít výlučné právo ty prostory užívat a navést si tam, co chce,“ vysvětlil Dostál.

Bobošíkové také sdělil, že porovnal českou dohodu s USA s maďarskou dohodou s USA, přičemž ta maďarská „výrazně více chrání suverénní zájem Maďarska“. Konkrétně se liší od té české v tom, že si maďarská armáda ponechává velení nad prostory, které americkým vojenským silám dávají k dispozici. 

„V české verzi takto silná ochrana suverenity a kontroly české armády chybí. Myslím si, že toto v té smlouvě mělo být a bylo by dobré o tom občanům více říci, a jít třeba i cestou referenda, jak navrhoval exprezident,“ souhlasí Dostál se Zemanem.

Ke skladování zbraní ještě Dostál doplnil, že ve smlouvě není nic o tom, jaké zbraně v českých prostorách budou skladovány. Nejsou tak vyloučeny ani jaderné zbraně. „Nikde tam není vyloučeno, že by to nemohly být zbraně hromadného ničení a munice jaderná,“ poznamenal právník. Zmínil však, že není jisté, zda by to bylo v souladu s dohodami o „nešíření jaderných zbraní“, protože ve smlouvě DCA nejsou tyto české zákony zmíněny.

Dalším tématem byla vládou schválená dohoda států EU o nové migrační politice a tzv. "povinné solidaritě", kterou mnozí nazývají "v překladu - povinnými kvótami".

Evropská unie počítá s tzv. „povinnou solidaritou“ členských států u migrační politiky. Migrační pakt podle ministra vnitra Víta Rakušana nabízí spravedlivé řešení migrace. Podle Bobošíkové však tato solidarita v praxi pro Českou republiku znamená, že za každého odmítnutého migranta Česká republika zaplatí 22 tisíc eur ročně. Rakušan na toto téma sdělil, že toto se České republiky zatím netýká, když ČR přijala uprchlíky z Ukrajiny.

Rizika tzv. migračního paktu vidí i Dostál, a to zejména v tom, že Evropská komise bude mít právo na každý rok nově vymezit rozsah povinné solidarity, může to tedy být daleko více, než ‚jen“ 30 tisíc uprchlíků. 

„Rizikem migračního paktu je, že dává bruselským orgánům právo pro každý další rok vymezit rozsah té ‚povinné solidarity‘,“ řekl Dostál, že to vůbec nemusí zůstat na 30 tisících uprchlících na Evropskou unii. 

V rozhodnutí Evropské komise budou zvažovány i náklady a povinnosti jednotlivých států. „To znamená, že Komise může, ale nemusí, zohlednit to, že tady máme ukrajinské uprchlíky,“ vysvětlil Dostál s tím, že za situace, že tu třeba příštím rokem již ukrajinští uprchlíci nebudou pobývat, bude muset Česká republika v plném rozsahu přispívat na to, co se děje na jižních hranicích Evropské unie, kterou si tamní státy neumějí pořádně ohlídat.

Zaplatit za každého odmítnutého uprchlíka 22 tisíc eur k řešení toho problému nepomůže, potřebná je změna politiky vůči výchozím státům migrace, míní Dostál, aby se dopomohlo ke stabilitě těchto zemí a lidé aby z nich nadále neodcházeli.