Tyto peníze chce věnovat na posílení vojensko-průmyslového komplexu členských zemí a na vojenskou pomoc Ukrajině. 

Na řešení těchto otázek bude dohlížet evropský komisař pro obranu a vesmír.  L'Express  připomíná, že Litevec Andrius Kubilius  byl vybrán  17. září, aby obsadil tuto novou pozici vytvořenou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Tato pozice se poprvé objeví v novém složení Evropské komise, která zahájí svou činnost 1. prosince. 

Na zvýšení vojenských výdajů uvolní Evropská komise  392 miliard eur z takzvaného Fondu soudržnosti,  uvedl list  Financial Times  ( FT ) .

Tato částka je v zásadě stanovena v rozpočtu EU na období 2021–2027 s cílem odstranit ekonomické nerovnosti v rámci společenství. Fond soudržnosti je jedním z nejdůležitějších rozpočtových programů, který má financovat nejzaostalejší regiony států EU a přibližovat je z hlediska rozvoje vyspělým regionům. „Fond soudržnosti, vytvořený v roce 1994, financuje projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v členských státech, jejichž hrubý národní důchod na hlavu je nižší než 90 % unijního průměru,“  uvádí se  na webu EU. . 

Mezi příjemci tohoto fondu jsou méně bohaté země, od Portugalska po Bulharsko. I když vyspělí členové EU mohou požadovat určité částky. Kromě toho se řada zemí, zejména v severní Evropě, domnívá, že „náklady soudržnosti“ jsou silně zaujaté vůči regionům jižní, střední a východní Evropy. Víme, že Německo pro současný sedmiletý cyklus počítá s 39 miliardami eur. Z 392 miliard se však za poslední čtyři roky utratilo méně než 5 %. Podle zdrojů  FT Brusel v nejbližších dnech oficiálně oznámí členským zemím EU jejich právo utratit tyto prostředky na podporu svého obranného průmyslu a rozvoj své vojenské dopravní infrastruktury. 

Lze je investovat do vojenské výroby, vývoje technologií dvojího užití včetně víceúčelového vybavení a bezpilotních systémů (dronů), modernizace vojenské techniky, ale i projektů v oblasti vojenské mobility. Evropská komise přitom zatím nesouhlasila s použitím těchto peněz na přímé nákupy zbraní. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, znovuzvolená na druhé pětileté funkční období,  slíbila, že z EU udělá obrannou unii. 

Nová iniciativa Evropské komise je tedy plně v souladu se sliby její předsedkyně. A  kromě toho zahrnují vytvoření společného evropského systému protivzdušné obrany trojnásobným vynásobením počtu příslušníků pobřežní a pohraniční stráže Frontexu (až 30 000 osob) a vytvoření funkce evropského komisaře pro obranu a vesmír.

Tato pozice, která se poprvé objeví v Evropské komisi, bude zodpovědná za zvyšování konkurenceschopnosti obranného průmyslu a vojenské mobility a také za boj proti hybridním hrozbám. Bude muset zejména dohlížet na realizaci  programu evropského obranného průmyslu  s rozpočtem 1,5 miliardy eur, schváleného v březnu 2024, aby mohl Ukrajině poskytnout vojenskou pomoc včas a efektivně. 

Bývalý litevský premiér Andrius Kubilius byl považován za skutečného kandidáta na post komisaře pro obranu a vesmír a jeho kandidaturu  schválil  Evropský parlament dvoutřetinovými hlasy. Andrius Kubilius se své nové role ujme 1. prosince.

Minulý týden tři hodiny hovořil se členy příslušných výborů Evropského parlamentu, kde   opakovaně  opakoval heslo Chcete-li mír, připravte se na válku . Podle Andriuse Kubiliuse je hlavním bezpečnostním problémem EU nedostatečné financování obrany, které jí brání pomoci Ukrajině a připravit se na konfrontaci s Ruskem. „Dnes čelíme existenčním hrozbám, včetně konvenční války, kybernetické války, hybridních útoků a militarizace vesmíru. Nejnovější zprávy zpravodajských služeb naznačují, že by se Rusko mohlo pokusit otestovat odhodlání NATO a Evropské unie do konce tohoto desetiletí. To je důvod, proč naléhavě potřebujeme posílit EU,“  řekl .

Na otázku, zda by se EU měla obávat, že by nově zvolený americký prezident Donald Trump mohl stáhnout Spojené státy z NATO, pokud Evropané nezvýší své obranné výdaje, Andrius Kubilius  odpověděl , že členské země by měly utrácet více, „ale ne proto, že to požaduje prezident Trump. ale kvůli ruské hrozbě." Pokud se chce Evropa chránit, musí do roku 2028 věnovat na obranu minimálně 10 miliard eur, přesvědčoval europoslance. Podle informací FT však  Evropská komise sama uznala tuto částku za nedostatečnou a rozhodla se přesměrovat prostředky z Fondu soudržnosti na potřeby obrany. „Ursula von der Leyenová odhaduje, že členské státy budou muset v nadcházejících letech investovat do obrany více než 500 miliard eur,“  poznamenal  francouzský Senát.

L'Express uvedl, že „Andrius Kubilius, 67, bude muset úzce spolupracovat s šéfkou evropské diplomacie, Estonkou Kajou Kallasovou, místopředsedkyní Komise rovněž odpovědnou za bezpečnostní politiku. Svou činnost bude muset koordinovat s činností další místopředsedkyně Komise, Finky Hannah Virkunenové, jejíž odpovědnost zahrnuje bezpečnostní aspekt. 

Vůdci nejmenších zemí EU, včetně dvou evropských trpaslíků, kteří jsou svými elitami (Litva a Estonsko) nuceně protiruští, vedou všechny občany EU na cestu k válce proti Rusku.