Spojit síly, nebo riskovat samostatný pád? Zatímco koalice SPOLU si své složení upevnila, ostatní menší subjekty tápou, Jednání probíhají, ale ideální spojení je v nedohlednu. Blíží se tak boj o politické přežití.
Politická scéna v České republice se před příštími volbami začíná výrazně přeskupovat. Na hranici volitelnosti, tedy těsně pod nebo kolem 5 %, se pohybuje několik malých stran a politických uskupení, která stojí před zásadním rozhodnutím, zda se spojit, vstoupit do silnějšího subjektu a nebo riskovat samostatnou kandidaturu a možnost úplného propadu. Ve vzduchu je řada spekulací o možných spojeních, ale zatím se ukazuje, že nalezení ideálního partnera není jednoduché.
Mezi ohrožené subjekty patří například Přísaha, Trikolora, Zelení, KSČM, ale i SOCDEM, která se stále nevzpamatovala z debaklu v minulých volbách. Ve složitější situaci jsou i některé menší pravicové subjekty, jako je Motoristé sobě nebo Svobodní. Ani hnutí ANO a SPD, které mají stabilní voličské jádro, se nevyhýbají spekulacím o tom, zda by pro některé menší hráče nebylo výhodné se s nimi spojit.
Zcela specifická situace panuje u koalice SPOLU. Je prakticky jisté, že TOP 09 ani KDU-ČSL by se při samostatné kandidatuře do Sněmovny nedostaly. Proto už nyní padlo rozhodnutí, že se ODS, KDU-ČSL a TOP 09 opět spojí do jedné koalice. To však otevírá otázku, zda právě menší konzervativní či liberálně orientované subjekty nebudou hledat svou šanci jinde.
Jednání o předvolebních koalicích jsou v plném proudu, ale zatím spíše v zákulisí. Většina menších stran si uvědomuje, že samostatná kandidatura s podporou kolem 3 - 4 % je riskantní. Koalice ale také není vždy výhrou. Pokud se spojí dvě menší strany a v součtu nepřekonají potřebná procenta , jejich hlasy propadnou.
Například Přísaha Roberta Šlachty stále hledá svého spojence. Šlachta se netají ambicemi dostat své hnutí zpět na scénu, ale zatím nenašel ideálního partnera. Spekuluje se o možné spolupráci s Trikolorou, ale zde existují programové rozdíly, zejména v otázce zahraniční politiky a vztahu k EU.
Podobně SOCDEM a KSČM, dvě bývalé levicové strany s velkou minulostí, čelí existenční krizi. SOCDEM se snaží profilovat jako moderní sociální demokracie, zatímco KSČM zůstává věrná svému tradičnímu voličskému jádru. Jejich spojení je tedy nejisté.
Na pravici se odehrává jiný příběh. Motoristé sobě, kteří se etablovali v Praze, se snaží expandovat do celostátní politiky. Přirozeně by jim byla blízká spolupráce se Svobodnými, ale ti zase dlouhodobě bojují s nízkými preferencemi.
Většina malých stran se shoduje v jedné věci. Všechny totiž chtějí najít silnějšího partnera, ale současně se nechtějí „rozpustit“ v nějakém větším uskupení. To platí zejména pro ty, které mají charismatické lídry a osobní značku, jako je Šlachta či Okamura. SPD zatím oficiálně odmítá spojování, ale je otázkou, zda si tuto pozici udrží, pokud by mělo hrozit, že přijdou o významnou část protestních hlasů.
Psali jsme:
Největším problémem je však důvěryhodnost koalic v očích voličů. Pokud by například Přísaha vstoupila do koalice s Trikolorou a Svobodnými, část voličů by to mohla vnímat jako příliš radikální krok. Naopak spojenectví SOCDEM a KSČM by mohlo odradit mladší levicové voliče, kteří hledají modernější alternativy.
Politická scéna v České republice se pomalu, ale jistě krystalizuje. Malé strany vědí, že pokud se v příštích měsících nenajdou strategická spojenectví, mohou se po volbách ocitnout mimo hru.
Hlavní otázkou nyní zůstává, zda někdo dokáže vytvořit skutečně silnou alternativu k velkým hráčům, nebo zda se menší strany stanou jen pouhými přívěsky těch, kteří již dnes drží moc. Ať už to dopadne jakkoli, předvolební boje již započaly a o každý hlas se povede velmi tvrdý souboj.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: filmpro)
