Biden povolil Ukrajině útoky na Rusko pomocí raket dlouhého doletu

politika

Spojené státy mění pravidla hry: Prezident Joe Biden poprvé povolil Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na ruském území. Tento krok vyvolal ostrou reakci Vladimira Putina, který varoval před rizikem přímého vojenského střetu mezi NATO a Ruskem.

Biden povolil Ukrajině útoky na Rusko pomocí raket dlouhého doletu
Joe Biden, prezident USA
17. listopadu 2024 - 22:35

S pouhými dvěma měsíci do konce svého funkčního období prezident Joe Biden poprvé schválil využití systému známého jako ATACMS ukrajinskou armádou k obraně svých sil v ruském regionu Kursk, informují The New York Times.

Prezident Biden povolil Ukrajině poprvé využít americké rakety dlouhého doletu k útokům na území Ruska, uvedli představitelé USA. Zbraně budou pravděpodobně zpočátku použity proti ruským a severokorejským jednotkám na obranu ukrajinských sil v oblasti Kursku na západě Ruska.

Toto rozhodnutí představuje zásadní změnu americké politiky. Bidenovo rozhodnutí rozdělilo jeho poradce a přišlo jen dva měsíce před tím, než se Donald J. Trump ujme úřadu prezidenta. Trump se zavázal omezit další podporu Ukrajině.

Povolení používat rakety dlouhého doletu, známé jako Army Tactical Missile Systems (ATACMS), bylo reakcí na překvapivé rozhodnutí Ruska nasadit do konfliktu severokorejské jednotky, uvedli představitelé USA.


Postupná eskalace americké podpory

Biden začal zmírňovat omezení na použití amerických zbraní na ruské půdě poté, co Rusko v květnu zahájilo přeshraniční útok směrem na ukrajinský Charkov. Tehdy povolil Ukrajině využití raketových systémů HIMARS s dosahem asi 80 km, ale stále odmítal povolit použití ATACMS s dosahem 300 km.

Podle představitelů USA je cílem tohoto kroku vyslat zprávu Severní Koreji, že její jednotky jsou zranitelné a neměly by do konfliktu posílat další síly.

Obavy z ruské odvety

Někteří američtí představitelé vyjádřili obavy, že ukrajinské použití raket na ruské území by mohlo vyprovokovat ruského prezidenta Vladimira Putina k odvetě proti USA a jejich spojencům. Jiní se však domnívají, že tyto obavy jsou přehnané.



Rusko podle odhadů shromáždilo v Kursku přibližně 50 000 vojáků, včetně severokorejských jednotek, s cílem získat zpět ruské území, které Ukrajina obsadila v srpnu. Ukrajinská armáda by mohla využít ATACMS k útokům na klíčová místa ruské a severokorejské infrastruktury, což by mohlo oslabit efektivitu jejich útoků.

Rozporuplné postoje ve Washingtonu

Pentagon byl dlouhodobě proti poskytnutí těchto raket Ukrajině kvůli jejich omezeným zásobám. Někteří poradci Bílého domu se zase obávali eskalace konfliktu. Podporovatelé agresivnějšího přístupu však tvrdí, že Biden byl příliš zastrašen Putinovou rétorikou, což Ukrajině na bojišti uškodilo.

Na druhé straně zastánci Bidenova opatrného přístupu upozorňují, že se mu podařilo zabránit násilné reakci Ruska. Povolení útoků na ruské území pomocí amerických raket by však mohlo tuto rovnováhu narušit.

Rostoucí tlak na Ukrajinu

V srpnu Ukrajina zahájila přeshraniční útok do oblasti Kursku, kde obsadila část ruského území. To přišlo v době, kdy ukrajinská armáda čelila souběžným útokům na východě, v Charkově a nyní i v Kursku. Bidenova odpověď přichází v okamžiku, kdy Trump připravuje návrat do úřadu s cílem ukončit válku.

Ukrajina doufá, že v budoucích jednáních bude moci vyměnit jakékoli ruské území, které drží v Kurské oblasti, za ukrajinské území okupované Ruskem. Pokud však ruský útok na ukrajinské síly v Kurské oblasti uspěje, Kyjev by mohl přijít o veškeré ruské území, které by mohl vyměnit.

Riziko a odhodlání

Bidenovo rozhodnutí bylo ovlivněno nejen ruským nasazením severokorejských jednotek, ale i obavami, že by ruské jednotky mohly bez americké podpory překonat ukrajinské síly v Kurské oblasti. Podle představitelů USA se však neočekává, že by toto rozhodnutí zásadně změnilo průběh války.

Psali jsme:

Biden usoudil, že přínosy, tedy možnost zasáhnout vysoce hodnotné cíle a vyslat zprávu Severní Koreji, převažují nad rizikem eskalace.

 Vladimír Putin varoval Západ již dříve

Na rakovéto rozhodnutí americké administrativy  reagoval ruský prezident Vladimír Putin již 12.září, varoval, že povolení Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území představuje zásadní eskalaci konfliktu.

„Přímé zapojení NATO do konfliktu je nyní jasnou hrozbou. Pokud Spojené státy dají zelenou k použití těchto zbraní, odpovíme adekvátně a rozhodně,“ prohlásil Putin během svého veřejného vystoupení v září. Dále zdůraznil, že Rusko nebude váhat použít veškeré dostupné prostředky k obraně své suverenity a bezpečnosti.

Podle Putina tento krok Spojených států bude znamenat nebezpečí přímého vojenského střetu mezi NATO a Ruskem. „Zasahování do vnitřních záležitostí Ruska a podpora útoků na naše území nemůže zůstat bez následků,“ dodal ruský prezident.


Podle vyjádřenbí Putina  Rusko může přikročit k odvetným opatřením nejen na ukrajinském území, ale i proti státům NATO v Evropě. Jak konkrétně bude Moskva reagovat, zůstává nejisté, ale současná rétorika ukazuje na významné zvýšení napětí mezi hlavními světovými mocnostmi.

(nov, nytimes.com, repro: skynews)


Anketa

Kdo z opozičních lídrů je pro Vás nejpřijatelnější?