Francouzský analytik Arnaud Bertrand poukazuje na to, že důkazy uvedené v deklasifikovaných dokumentech postrádají konkrétnost a spíše než zahraniční manipulaci ukazují na běžné digitální marketingové praktiky.
Zrušení výsledků prezidentských voleb v Rumunsku na základě deklasifikovaných dokumentů tajných služeb vyvolalo vášnivé diskuze nejen v Rumunsku, ale i na mezinárodní scéně. Francouzský ekonom a analytik Arnaud Bertrand, známý svými zasvěcenými komentáři na ekonomická a geopolitická témata, zveřejnil na platformě X svůj pohled na tuto situaci. Ve svém příspěvku detailně rozebral důkazy uvedené v dokumentech a zpochybnil rozhodnutí rumunských úřadů.
Podle Bertranda deklasifikované dokumenty neposkytují přímý důkaz o zahraniční manipulaci nebo ovlivňování voleb. Namísto toho popisují koordinovanou kampaň na sociálních sítích, která podporovala kandidáta Călina Georgesca. Tato kampaň zahrnovala:
• Přibližně 25 000 účtů na TikToku koordinovaných prostřednictvím kanálu na Telegramu.
• Placené influencery a koordinovanou komunikaci.
• Videoklipy s dosahem od 1 000 do 500 000 zhlédnutí.
Bertrand zpochybnil interpretaci důkazů uvedených v dokumentech. Zdůraznil, že:
• Popisované praktiky odpovídají běžným metodám digitálního marketingu a politických kampaní.
• Neexistují konkrétní důkazy o umělé amplifikaci obsahu nebo zapojení falešných účtů.
• Platby influencerům byly na úrovni běžných tržních sazeb, i když byly některé z nich údajně provedeny po kampani.
Dokumenty rovněž naznačují podobnost kampaně s ruskými taktikami v jiných zemích, jako je Ukrajina nebo Moldavsko. Bertrand ale poukazuje na to, že tato spojení jsou čistě spekulativní a chybí přímé důkazy o zapojení zahraničního státu.
„To, co se stalo v Rumunsku, je v jádru rozhodnutí zrušit celé volby na základě existence koordinované kampaně na sociálních sítích, kterou tajné služby označily za podezřelou. Bez konkrétních důkazů o manipulaci či podvodu je tento krok zásadním zásahem do demokratických principů,“ uvedl Bertrand.
Arnaud Bertrand ve svém příspěvku varuje před dlouhodobými důsledky takových rozhodnutí. Argumentuje, že zrušení voleb na základě neprokázaných obvinění podrývá důvěru v demokratický proces a otevírá dveře zneužívání obav z cizího vlivu jako nástroje politického boje.
Zda se Rumunsko dokáže s touto situací vyrovnat a zachovat důvěru občanů v demokracii, zůstává otázkou. Jisté však je, že tento případ bude ještě dlouho předmětem mezinárodních diskuzí.