Je to tu zas. Další Velikonoční a někdy také červené pondělí. A přestože jsou sice Češi po většinou ateisté, tradice, zvyky a svátky milují stejně jako pivo. K Velikonocům neodmyslitelně patří kupříkladu beránek a pomlázka. Mně se však dnes spíše vybaví staré přísloví „cukr a bič“. Pojďme se na to všechno podívat v kontextu dnešní doby.
Velikonoce kromě svého křesťanského obsahu zahrnují také lidové zvyky spojené s jarním novoročím, obnovou přírodních sil a zahájením zemědělských prací.
Podle dostupných informací však nemá české zemědělství příliš optimistické vyhlídky. Zatímco ovocnáři už kácí stromy ve svých sadech, chovatelé nosnic přemýšlejí, co s prodělečnými chovy. Podle odborníků směřuje zemědělská politika naší vlády k potlačení domácí produkce potravin a ohrožuje budoucnost českého zemědělství.
Jak hodnotíte zemědělskou politiku současné vlády premiéra Petra Fialy? Máte také obavy, nebo jsou to jen poplašné zprávy a české zemědělství vzkvétá?
To záleží na úhlu pohledu... Fakt bych se nebál, že by se u nás půda neobdělávala. Pořád uvidíme, jak na polích něco roste, uvidíme traktory i kombajny. O to bych strach neměl. Otázkou ovšem je, kdo bude českou půdu obdělávat a komu bude patřit to, co na ní vyrostlo.
Naše současná vláda zcela jednoznačně pracuje na tom, aby tu nebyla žádná podnikatelská stabilita. Ceny v zemědělství od minulého roku vyskočily na dvoj i čtyřnásobek a teď zase klesají zpátky. Do toho se na náš trh dostalo obilí z Ukrajiny, které se prodává za směšné ceny a samozřejmě, když můžete mít kšeft století, tak se nad pesticidy v zrníčkách zamhouří oči. Nejistota je obrovská, každý v dodavatelském řetězci se především snaží, aby mu v ruce nezůstal Černý Petr a podle toho to celé vypadá.
Takové nejisté prostředí samozřejmě nejlépe překonají velcí hráči. Ideálně takoví, kteří jsou navázáni na globální toky zboží, mají krytí zahraničních bank, jsou schopni dostávat úvěry za nižší úroky než u nás, atd, atd.
Vláda Petra Fialy se netajila tím, že chce dosáhnout deagrofertizace českého zemědělství. Po roce jejich úporné snahy mohu konstatovat, že Agrofert je na tom pořád stejně, protože je největším hráčem na našem trhu a vedou ho lidi, kteří tomuto byznysu doopravdy rozumí. Vládní neumětelové na tom nezměnili vůbec nic, ale podařilo se jim přivést do problémů především střední zemědělce, tedy bývalá JZD, která se u nás snaží držet ztrátovou živočišnou výrobu.
Ale nemusíme zoufat, pokud takové bývalé JZD zkrachuje, jeho byznys koupí buďto Agrofert a nebo jiný velký hráč, který je třeba z ciziny a zisky bude danit na Kypru...
Jestli se vládě něco podařilo, tak zařídit, aby se co nejvíc českého zemědělství v příštích letech dostalo do několika málo rukou.
Pojďme zpět k Velikonocům. Křesťanství zná tradici pečení beránka již od středověku a začalo využívat beránka jako symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Podle křesťanské víry je Ježíš beránek, obětovaný za spásu světa, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu. Je symbolem nevinnosti a naší záchrany. Tradice a symboly jsou určitě důležité. Ekonomika však dnes skomírá a do našich životů se vloudila morální bída. Zachrání nás dnes symboly, nebo je na čase opět „povstat“ a vzít tzv. osud do svých rukou?
Co bylo dřív? Vejce nebo slepice? Přichází nejprve povstání, které je pak ověnčeno symbolikou, nebo nejprve přichází symboly, díky kterým pak národy povstanou a jsou schopny obětí, aby dosáhly svého?
Já si myslím, že národ se skutečně probouzí. Vidím to na každém kroku a sám jsem toho nejlepším důkazem. Vidlákovy kydy vznikly před pěti roky, ale známými se staly až v posledním půlroce. Realita stále většího množství lidí se začíná lišit od toho, co jim říkají velká média i naše vláda. Stále více lidí se dostává do problémů a začínají přemýšlet, kde se stala chyba. Opoziční politici začínají mít plné sokolovny, kdo dneska nesvolá statisícovou demonstraci, tak je ubohý břídil, který nic neumí, přibývá alternativních informací a lidé se začínají organizovat.
Samozřejmě ještě není hotovo. Všichni se to teprve učíme. Ale kdo se učí, ten se něco naučí. Kdo organizuje, ten přijde na to, jak to dělat dobře. Kdo mluví, ten se naučí mluvit tak, aby to rezonovalo v duši. Vrány si postupně sedají k vránám, učí se definovat společné zájmy, hledají společná témata a naopak se učí, jak se navzájem nezničit na odlišnostech. Porovnejte současnost třeba s rokem 2020. Ten rozdíl je obrovský. Ale dnes ještě národ nevyhraje. Ještě to nějakou dobu potrvá.
Ještě k těm tradicím. Slovo pomlázka je spojováno se slovy jako omlazení a omládnout, což vycházelo z názoru, že skrze mrskání ratolestí dochází k zajištění mládí, zdraví a plodnosti. Dnes ale žijeme v době, kde je mrskání často označováno za „násilí“, rodiče se bojí dát dětem výchovný pohlavek a ve školách má každé kdysi „neposlušné“ dítě dnes přiřazeného odborného asistenta, popř. v penále pilulky proti depresím. Jak vnímáte mladou generaci a také jak vidíte jejich rodiče? Nevzdávají se až moc díky politické korektnosti a strachu starého dobrého „selského rozumu“?
Ono se teď o mladé generaci hodně mluví. Jak je jiná, než ta stará generace jejich rodičů. Současná vláda je samozřejmě nadšená, protože mladí jim fandí a volí je, ale já bych jejich nadšení mírnil. Koneckonců Miloše Zemana zvolili za prezidenta lidé, kteří o třicet let dřív nadšeně cinkali klíči a těšili se na Západ.
Mladá generace je z mého pohledu taková "přiblblá" jen do chvíle, než jim skončí mamahotel. Oni dneska zakládají rodiny až po třicátém roce věku a pak teprve zjistí, že svět je tvrdé místo k životu a nikdo jim zadarmo nic nedá.
Já jsem teď v centru dění a samozřejmě se snažím u svých čtenářů zjistit jejich životní příběh. A mohu celkem směle tvrdit, že nejvíce "konvertitů" na Alternativu přijde kolem čtyřicátého roku věku. (kdysi by to bylo o deset let dřív a to už docela dobře souvisí s Churchillovým výrokem o tom, kdo nebyl ve dvaceti komunista a kdo jím zůstal do třiceti). Voličem Okamury nebo Babiše a teď nově Rajchla se člověk stane, když zjistí, že jeho děti potřebují kroužky, které stojí strašné peníze a že on potřebuje zubaře, protože už nestačí občas zajít na plombu.
Vzhledem k tomu, že se hospodářská situace poměrně rychle zhoršuje, budeme zřejmě svědky i časnějších konverzí na alternativní víru. Jak se člověk musí postarat nejen o sebe, ale i po své potomky a pokud není mimořádně dobře situovaný, tak ho to celkem neodolatelně začne vzdalovat od Pravdy a lásky.
A teď pojďme od beránka a pomlázky k tomu „cukru a biči“. Když někdo používá "cukr a bič", znamená to, že dává odměny za poslušnost, ale jinak je nekompromisně přísný a prohřešky tvrdě trestá. Slovník jazyka českého je neuvěřitelně pestrý a každé slovo představuje důležitou symboliku. Stačí si jen všímat skutečných obsahů. Kupříkladu „bič“ patří do rukou drábů a despotů. A to je důvod, proč tento přístup nikdy nemůže vytvářet příjemnou atmosféru, což však pro ty, kteří jím vládnou (diktátory), nehraje důležitou roli. Cílem je jen zastrašit a ovládnout. Jak vidíte naší současnou politickou elitu? Demokraté, nebo „diktátoři“?
Zatím ještě demokraté, ale oni by se mocinky moc chtěli stát těmi diktátory. Čaputová už mluví o tzv. demokratické cenzuře, náš premiér hřímá, že národ má právo na korigované infromace, nejvyšší Urválek neváhá trestat cokoliv, co zavání kacířstvím... Ještě nemohou, ještě nemají dost sil na něco takového. Ještě se proti tomu dá bránit a také se to děje. Zatím nejsou jen odsouzení dezinformátoři. Zatím jsou i osvobození. Ale když se na vládní skvadru díváte, tak jim kouká z očí, jak by se chtěli stát pány a dupat po kmánech. Slovo "lepšolid" můžeme zapsat do slovníku a dát k tomu fotku Pekarové Adamové, protože to je dokonalý prototyp.
Také jsme psali:
Onoho pomyslného cukru je v dnešní době jako šafránu, zato bič vzkvétá do obludných rozměrů. Fialova vláda již skoro rok a půl zasévá vítr. Máme na to po mírné zimě jako národ dost sil, aby za to teď sklidili bouři?
Ono to ani tak nezáleží na Fialovi, protože on ve skutečnosti ani tak neseje. On je jen lokajem mnohem větších hráčů, kteří hrají svoje hry. Je k tomu nutné dodat, že ti opravdu velcí kluci nejsou všichni úplně blbí a vědí, že to se svými hrátkami zase nemohou úplně přehnat a pokud to udělají, mohou být vyneseni v zubech. Národ už nějakou sílu má, tato síla podle mě neustále roste, ale také vidím, že naše vláda má ještě pořád zastání u soudružky Leyenové i dědy Bidena. A to jsou, málo platné, těžké váhy. Umějí zařídit, aby měl Fiala proti sobě vždycky velmi servilního moderátora a nikdy se nesetkal s nepříjemnou otázkou. A naopak umějí zařídit, aby proti Rajchlovi seděli další dva oponenti a moderátor jim ještě pomáhal.
Ale jednoho dne možná Fiala zjistí, že chodil s pány na led a oni hráli úplně jinou hru, než si myslel. A pak v tom bude sám. A upřímně... jakmile v tom bude tato vláda sama, jakmile nebude mít tu bohatou podporu ze zahraničí, tak nevydrží ani čtrnáct dní.
(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)
