Generál Petr Pavel odmítl přijít do studia na natáčení předvolebního rozhovoru, který pořádá web novinky.cz. Redakce tedy natočila pořad o Petru Pavlovi. V něm o spolufavoritovi prezidentské volby hovořili lidé, kteří jej znají. Například tisková mluvčí Ministerstva obrany z časů, kdy byl náčelníkem generálního štábu, nebo komentátor Alexandr Mitrofanov. Největší rozruch však vyvolalo pozvání Pavla Beneše. Někdejší spolužák Petra Pavla z kursu pro špiony opět hovořil o minulosti generála v Československé lidové armádě.

Sám generál Petr Pavel o svém konání před listopadem 1989, kdy byl armádním důstojníkem a absolvoval kurz pro vysazení v západní Evropě, mluví nerad. O Vánocích přišel s teorií, že jeho život je příběhem hříchu a rozhřešení.

Pavel Beneš byl prvním, kdo v médiích promluvil o obsahu zpravodajského kurzu, o kterém Petr Pavel tvrdil, že se v něm „cvičil na diplomata“. Podle Beneše se naopak jednalo o výcvik v klasické špionážní činnosti.

V rozhovoru na Novinkách vysvětlil, že poté, co Pavel oznámil kandidaturu na prezidenta a historik Petr Blažek přišel s několika dokumenty z Pavlovy předlistopadové činnosti, cítil povinnost doplnit debatu svým osobním svědectvím. Zejména proto, že lidé kolem Pavla některé diskreditující dokumenty označovali za výmysly.

„Ve mně to vyvolalo rozporuplné myšlenky o tom, jestli ten člověk říká pravdu,“ odhalil Beneš své pocity z Pavlova vysvětlování.

Petr Pavel se podle něj prezentuje jako „průzkumák, co se plazil blátem“ a svou práci přirovnává ke svobodníku Koubovi z filmu Copak je to za vojáka, který skáče padákem a následně v bagančatech běhá desítky kilometrů lesem.

„Ono to bylo úplně jinak, my jsme chodili normálně v oblecích po Praze,“ upřesnil Beneš. 

A podle něj není možné, aby člověk, který si takto kreativně interpretuje minulost, zastával funkci hlavy státu. Další pádné důvody proti jsou dle Beneše v Pavlových osobních materiálech. 

„Ať je to to, že jeho otec byl příslušníkem státní bezpečnosti. Ať je to to, že neříká pravdu o sobě ani o tomu kurzu,“ řekl dále Beneš s tím, že Petr Pavel podle něj celý život užívá ke své kariéře účelové lži.

Pokud chce Petr Pavel kandidovat na prezidenta, měl by být podle Beneše natolik soudný, že o své minulosti řekne všechno. Včetně toho, že jej jako frekventanta kurzu musela schválit sovětská GRU tak, jako všechny ostatní.

„My jsme tam měli pracovat pro Varšavskou smlouvu, nejen pro Československo,“ prohlásil dále Beneš.

Varšavská smlouva pod taktovkou komunistického SSSR přitom fungovala až do roku 1991, takže se musí usmívat Pavlovým výmluvám, že kurz dokončil už v demokratických poměrech.

A největším výmyslem skutečně je ten „kurz na diplomaty“. Podle Beneše tam nebyl žádný předmět, který by souvisel s diplomacií. Neučili se nic o rétorice, diplomatickém protokolu ani o mezinárodním právu.

„Měli jsme být ruce a uši vojenských přidělenců ambasády. Získávat lidi, vytvářet komunikační body, tvořit mrtvé schránky. A pracovat v neprospěch toho státu, kde jsme měli být nasazeni,“ dodal na vysvětlenou Beneš.

Pavel tvrdí, že v prvním ročníku kurzu, který absolvoval před listopadem 1989, absolvoval především intenzivní kurz francouzštiny. Podle Beneše ale příprava na vysazení rozhodně nezahrnovala jen výuku jazyka, ale také předměty týkající se armády dané země. A následně se učil vyloženě špionážní techniky, zejména psychologii sledování.

Beneš přidal i několik zajímavostí z výcviku, třeba jak Petr Pavel přišel ke krycímu jménu Pávek. 

„Už od dob Masaryka se nechávala první tři písmena reálného jména, abyste se nespletl v podpisu,“ prozradil dále. On sám měl tedy krycí jméno Benda.

S Petrem Pavlem se prý během studia „moc nemusel“, má zkušenost, že se na něj tvářil trochu „namistrovaně“, protože francouzštinu znal už z dřívějška a exceloval v ní, zatímco Beneš byl začátečník a dosahoval jen průměrných výsledků. A zažil také, že jej Petr Pavel ohlásil školiteli, když se z konspiračního bytu, kde při praktickém výcviku bydlel, vzdálil za rodinou.

To ale Pavlovi nevyčítá. Pouze mu vadí, že prezidentský kandidát nedokáže pravdivě říct, jak to bylo. Přitom kostlivci z minulosti jsou zrovna u prezidenta velmi nebezpeční. 

„To, že na někoho něco víte, je první a nejčastější způsob, jak toho člověka získat pro spolupráci,“ řekl dále Beneš.

Petr Pavel říká, že Benešovo svědectví je účelové a nemá oporu v důkazech. Beneš si nedovede představit, jak jinak by měl své zážitky dokázat. Navíc je to podle něj Petr Pavel, kdo by měl vysvětlovat a dokazovat. 

„Ať ukáže, jaké předměty tam studoval a co to mělo společného s diplomacií. Já se mu nechci mstít. Já jenom chci, aby předvedl nějakou sebereflexi,“ uvedl Beneš. 

Nesouvisí to prý ani s jeho rozhodováním v prezidentských volbách, z nabídky kandidátů ještě vybráno nemá a je z ní spíše zoufalý.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX