Přiznám se, že mě tato formulace zarazila, a začal jsem pátrat po možných důvodech, kvůli kterým k takovým závěrům došel. Napadlo mne, že to souvisí s jeho vztahem k historii. Asi usoudil cosi o tom, jak se některé události ve změněné podobě vracejí, a jejich nové vyznění může být opakem toho původního. Při pohledu na dějiny dvacátého století tou Kissengerovou inspirací mohla být jedna pozapomenutá válečná epizoda stará přes sto let, která měla překvapivě mnoho podobných rysů se současnou situací. Zároveň by takové možné řešení ukrajinského konfliktu paradoxně napravilo stará traumata.

   

Jde o rusko – japonskou válku z let 1904 – 5. Její prvotní příčinou byla snaha Velké Británie zastavit dlouhodobě probíhající ruskou expanzi na Dálném východě. Využila toho, že Japonsko tehdy vytvářelo své koloniální panství v Asii a v Mandžusku narazilo na stejnou ruskou snahu. Británie podporovala Japonsko (tak jako dnes Ukrajinu), finančně, výcvikem japonských námořních důstojníků, dodávkami a stavbou moderních lodí  kulometů, námořních min. Rusko válku prohrálo, nejvíce však na jeho porážku doplatila Čína, která přišla o Jižní Mandžusko a ostrov Tchaj-wan. Korea v důsledku této prohry pak byla v roce 1910 Japonskem anektována.
   

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX