„Jistě znáte pojem Overtonovo okno. S ním také souvisí lidovější pojem salámová metoda. Salámová metoda je pomalé posouvání společností tolerovaných hranic, aneb posouvání takzvaného Overtonova okna

– tedy oblasti myšlenek, které jsou v danou chvíli a v dané společnosti tolerovatelné. Pokud Overtonovo okno pomalu a nenápadně salámovou metodou posouváme, dostanou se časem do okna i myšlenky dříve neakceptovatelné a daný politický nápad je prosaditelný. Někdy se témuž také říká „syndrom pomalu vařené žáby“: Když rychle hodíme žábu do vroucí vody, vyskočí. Když ji začnete pomalu vařit, nevšimne si zavčasu nebezpečí, bude se stále adaptovat, zvolna ztrácet síly, až se nakonec uvaří.

Ráda bych vás dnes upozornila na jeden jev, který přesně zapadá do tohoto konceptu. Tak jako pomalu vařená žába si většina veřejnosti ještě nevšimla blížícího se rizika. Nicméně toto riziko je značné.

Evropský parlament chce totiž ještě dále snižovat horní hranici pro hotovostní transakce. Aktuálně je hranice nastavena na 10 000 eur, což je přibližně 240 tisíc korun. Jenomže hospodářský výbor Evropského parlamentu chce hlasovat pro budoucí horní hranici 7 000 eur, což je v přepočtu asi 168 tisíc korun.

Evropa tento tlak zdůvodňuje údajným bojem proti praní špinavých peněz. Jenomže realita je taková, že máme mnoho důvodů domnívat se, že to je jen zástěrka. Skutečným motivem je pomalý a nenápadný tlak na úplné zrušení hotovosti – a následně zavedení nejprve bezhotovostních peněz, a potom ještě o krok dál kryptoměn centrálních bank (tzv. CBDC – neboli central bank digital currency). Nejrelevantnější bojovníkem proti tomuto zrušení hotovosti je německá centrální banka Deutsche Bundesbank. Podle ní prý „zatím neexistují žádné vědecky podložené důkazy, že by hotovostní stropy dosahovaly cíle boje proti praní špinavých peněz.“ S tím lze jedině souhlasit.

Kroky k zavedení bezhotovostních měn akcelerují, a veřejnosti je to většinou víceméně jedno, protože nerozumí rizikům z toho plynoucím. Neuvědomuje si, že právě bezhotovostní měna je dokonalým způsobem, jak konečně „porazit inflaci“ – ovšem skrze analogii měnové reformy. Pokud všechny jednotlivce a firmy donutíme držet peníze v podobě bezhotovostní, nic technicky nebrání kupříkladu zavedení 10% srážkové daně na všechny vklady. Nebo 15% záporného úroku. A tím v podstatě škrtnout část oběživa.

CBDC pak jsou ještě o krok dál. Umožňují 100% kontrolu nad veškerým spotřebitelských chováním. Umožňují například, aby bylo spotřebiteli řečeno, že tento měsíc již nakoupil 10 litrů nafty, která je neekologická, takže jeho platební karta mu bude pro další nákup zablokována. Tato technologie to umožňuje doslova „na kliknutí myší“. A jak víme, když nějaká technologie něco umožňuje, stane se to.

Řada lidí – byť menšina – toto nebezpečí přesto vnímá. Pozorujeme proto rostoucí trend k rozšiřování šedé ekonomiky. To má podobu jednak rostoucí tendence plateb v hotovosti, jednak i zásobování domácností i firem zlatými slitky za účelem budoucí substituce hotovosti. Můj odhad je, že pokud dojde k zákazu hotovosti, ekonomika se rychle dolarizuje (v podobě papírových bankovek), a současně začne být zlato ve zvýšené míře užíváno jako platidlo. Pochopitelně vedle toho bude bujet také barterový obchod," napsala na blogu ac24.cz ekonomka Markéta Šichtařová.