Poslední volební průzkum agentury INSA pro deník BILD z 24. března 2025 přinesl šokující, ale dlouhodobě předvídatelný obrat v německé politice. Zatímco kdysi nedotknutelná CDU/CSU (Unie) dál padá aktuálně na 27 % (pokles o 2 procentní body), pravicově-populistická Alternativa pro Německo (AfD) vytrvale posiluje. S 23,5 % (nárůst o 1,5 bodu) se nebezpečně přibližuje k roli nejsilnější politické síly v zemi. Rozdíl mezi těmito stranami činí pouhých 3,5 procentního bodu. V zemi, která si po desetiletí zakládala na politické stabilitě a střídmosti, se začíná hroutit tradiční systém.
Sociální demokraté (SPD) klesli na 14,5 % a pokračují v neodvratném sestupu. Ztráta jednoho procentního bodu není dramatická sama o sobě, ale ve světle jejich kdysi dominantního postavení a současné účasti ve vládě je symbolická. Zelení (12 %) se sice mírně zotavili, ale zůstávají hluboko pod svými dřívějšími ambicemi. Celková bilance současné trojkoalice SPD-Zelení-FDP je ostudná: jen 30 % hlasů. Strany vládnoucího kabinetu, který měl přinést reformy a stabilitu, nemají ani třetinu podpory německé veřejnosti.
FDP (3,5 %) je už dávno pod hranicí přežití a v reálných volbách by se do Spolkového sněmu nedostala. Takzvaná liberální síla ztratila svůj hlas mezi voliči i vliv v politických strukturách.
Z kdysi hegemonní strany se Unie proměňuje ve stranu bez směru. Její výsledek 27 % je nejnižší v letošním roce a druhý nejhorší v celé její poválečné historii. Místo aby profitovala z kolapsu vlády, ztrácí důvěru občanů, kteří hledají jistotu, autenticitu a rozhodnost. Ani předseda strany, ani kandidát na kancléře, kdokoliv jím momentálně je, nedokázali nabídnout srozumitelnou alternativu.
Zatímco CDU tápe, AfD mluví jasně, mnohdy i „nebezpečně“
AfD zůstává kontroverzní, ale už zdaleka ne je marginální. Její stoupání nelze vysvětlit jen frustrací voličů, ale jedná se spíše o symptom hluboké nedůvěry v celý dosavadní systém. Opoziční rétorika AfD rezonuje zejména ve východním Německu, ale stále víc proniká i na západ. Je to varování: voliči už nechtějí kosmetické změny, chtějí rozvrat stávajícího pořádku.
Až děsivě přesně vystihuje náladu komentář BILDu: „Politická krajina v Berlíně leží v troskách.“
Postkomunistická Levice (Die Linke) se drží těsně nad 10 %, což je paradoxně její nejlepší výsledek za poslední měsíce, ale její program i elektorát působí vyčerpaně. Nový projekt Sahry Wagenknechtové, BSW, se dál propadá, aktuálně 4,5 % a ztráta půl bodu. Její rétorika nedokázala přitáhnout dostatečně široké publikum, aby naplnila sliby o „nové lidové levici“.
Tato čísla jsou víc než průzkumem. Jsou varováním. Jsou začátkem něčeho, co může přerůst v zásadní krizi systému. Pokud by se dnes konaly volby, Německo by čelilo neřešitelné otázce: kdo bude vládnout? A s kým? Představa, že by CDU/CSU mohla vytvořit vládu bez AfD, je čím dál méně realistická. A současná koalice už zcela ztratila demokratický mandát.
Psali jsme:
Objevují se i spekulace o předčasných volbách či dokonce o konstituční krizi. Protestní hlasy sílí nejen na internetu, ale i v ulicích. Levice hovoří o „revoluci“, radikální pravice zase o „národní obnově“. A zatímco tradiční strany hledají odpovědi, realita je předešla.
Současný stav je výbušný. CDU ztrácí, AfD stoupá, vláda padá do bezvýznamnosti. Německý politický systém, kdysi etalonem stability, se ocitá na pokraji přelomu, který může mít dopady nejen pro Německo, ale pro celou Evropu. Kdo situaci zvládne či kdo ji zhorší, to ukáže už velmi brzká budoucnost.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: 3Dfragen)
