Šťastný byl považován za člověka velmi blízkého tehdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi a občanským demokratem byl 15 let. Nyní už ve straně není přes deset let a popis strany jako liberálně-konzervativní a pravicové strany jí podle jeho názoru už také neodpovídá. Lidé z konzervativního proudu ve straně buď nejsou nebo se neprojevují. 

„Dnes už ne. Když jsem vstupoval do ODS, to bylo na přelomu let 1997/98, tak jsem patřil k tomu konzervativnímu proudu. Hodně lidí, kteří tyto myšlenky zastávali, tak buď v ODS už nejsou, nebo jsou, ale neozývají se, ať už proto, že jsou upozaděni, nebo možná naopak mají tak vysoké funkce, že se jim nevyplatí něco říct,“ vysvětlil Šťastný s tím, že strana se obrovský změnila. 

„Původní věci, za kterými ODS stála, jako například malý a levný stát nebo zodpovědnost jednotlivce za sebe sama či nízké daně, to už neplatí. Šťastný tak vnímá obrovský ideový posun strany, kdy se ODS přesunula spíše do středu politického spektra a začala se spojovat s „levicovými“ stranami. „Myslím si, že ODS už se nikdy nevrátí tam, kde byla,“ řekl Šťastný představu o budoucím směřování strany.

Šťastný dále prohlásil, že za této situace by se do strany nemohl vrátit. „Nemyslím si, že je v pořádku, aby ODS, která je ve vládě, hájila nebo bojovala za zvyšování daní, která místo toho, aby zeštíhlovala stát, tak roste počet úředníků a stát bobtná,“ řekl Šťastný. ODS by dle jeho názoru měla více hájit národní identitu České republiky. 

„Místo aby bojovala za národní identitu, tak je, my jsme tomu říkali euronaivistická, ale řekl bych spíše eurooptimistická nebo proevropská strana,“ řekl. A že strana se takto vyvíjela. Ale za Václava Klause bylo směřování ODS jasně dané.

„Když já jsem býval v ODS, tak jsme volby vyhrávali bez jakýchkoliv koalic,“ vzpomenul Šťastný. V Praze kdysi strana mívala přes 50 % a v celé ČR okolo 30 %. 

„Dnes musí poskládat ODS koalici se středovými a s levicovými stranami, aby mohla vládnout,“ podotkl Šťastný.

Moderátorka pořadu namítla, zda o současné konzervativnosti strany nevypovídá to, že u manželství pro všechny ve Sněmovně v prvním čtení byli poslanci ODS vesměs proti, a naopak hlasovali pro zakotvení pojmu manželství v Ústavě jako svazku muže a ženy. Šťastný na to odpověděl, že za jeho dob by se tyto zákony do Sněmovny ani nedostaly. 

„Víte, já si myslím, že v těch dobách, o kterých jsem mluvil, by se tyto zákony ani nedostaly do Sněmovny,“ řekl. Konzervativní část ODS dle jeho slov vždycky chápala manželství jako posvátný svazek pouze muže a ženy.

Jeho osobní názor na manželství pro všechny je takový, že manželství je svazkem muže a ženy. Respektuje však registrované partnerství a klidně by podpořil jeho právní úpravy. Odmítavě se však staví k adopci dětí stejnopohlavními páry. 

„Jako lékař a člověk znalý biologie vím, že život vznikne na principu svazku samce a samice. Člověk je savec, a úplně stejně tak, jak nemůže muž s mužem a žena se ženou zplodit dítě, tak se domnívám, že stát by tomu neměl napomáhat,“ vysvětlil svůj pohled na věc. Adopci dětí vnímá jako službu, jež by měla muži a ženě – kteří například ze zdravotního důvodu nejsou schopni zplodit vlastního potomka – umožnit dítě adoptovat. 

„Nedomnívám se, že existuje právo muže a muže adoptovat dítě, protože nejsou schopni ho spolu zplodit,“ doplnil Šťastný.

Dalším tématem rozhovoru se stal rozpočet roku 2023 a jeho deficit. „Nejsem ekonom, ale šťastný nejsem,“ komentoval stávající situaci Šťastný. Opatření, která vláda předkládá, jsou podle něj nedostatečná anebo přicházejí pozdě. Se stále se zvětšujícími rozdíly mezi nízkopříjmovými, středněpříjmovými a vysokopříjmovými rodinami si stát neumí poradit.