Nález zachovalých pokladů a artefaktů nevyčíslitelné hodnoty odhalil tajemství starověkého Egypta a inspiroval celý svět, přičemž dodnes zůstává zdrojem fascinace i záhad.
Dne 4. listopadu 1922 svět spatřil výsledek několikaletého úsilí britského archeologa Howarda Cartera, který odhalil jedno z nejpůsobivějších tajemství starověkého Egypta - hrobku faraona Tutanchamona. Tento mimořádný nález v Údolí králů přinesl nejen obrovské množství pokladů a artefaktů, ale i nové poznatky o životě a kultuře starověkého Egypta, které změnily pohled archeologů na tuto civilizaci.
Howard Carter, známý svou houževnatostí a vášní pro egyptskou historii, zasvětil mnoho let svého života hledání faraonovy hrobky. Navzdory několika neúspěchům ho neodradila ani frustrace, ani finanční náklady. Svého cíle by však nikdy nedosáhl bez podpory svého sponzora, lorda Carnarvona, který do jeho expedice vložil značné prostředky. Lord Carnarvon sice občas pochyboval o úspěchu této mise, ale Carterova vytrvalost a víra ho přesvědčily, aby pokračoval.
Konečně 4. listopadu 1922, po nesčetných výkopech, naráží Carterova expedice na schody vedoucí k zatím neporušené hrobce. Carterovi a jeho týmu se podařilo proniknout do komory, která je obklopena těžkým pískem a kamením. Přestože je hrobka uzavřena a zapečetěna více než 3 000 let, Carter zahlédne pod světlem svíčky první záblesky zlatých předmětů. Slavným se stal jeho výrok, když se ho Carnarvon ptal, zda něco vidí: „Ano, úžasné věci.“
Hrobka obsahovala stovky předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Od zlatých šperků a sošek až po nádoby, vázy, nábytek a zbraně, každý předmět svědčí o bohatství, které Egypt mohl nabídnout, a o úctě, jež byla chována k faraonovi. Nejvýznamnější nález však představovala samotná pohřební maska Tutanchamona, vyrobená ze zlata a drahých kamenů, která se stala symbolem starověkého Egypta a jedním z nejcennějších archeologických objevů vůbec.
Hrobka mladého faraona byla neporušená, což se téměř žádné jiné královské hrobce nestalo. Díky tomu bylo možné zachovat artefakty v jejich původním stavu a detailně je prozkoumat. Tento nález poskytl bezprecedentní vhled do pohřebních rituálů, věr, umění a každodenního života starých Egypťanů.
Objev hrobky však nebyl jen zdrojem vědeckého nadšení, ale vyvolal i četné spekulace a legendy, zejména o takzvané „Tutanchamonově kletbě“. Kletba, podle pověstí, měla stihnout každého, kdo naruší klid faraona. Když krátce po otevření hrobky zemřel lord Carnarvon, šířily se zprávy o nadpřirozené pomstě. Další náhodná úmrtí členů expedice tento mýtus jen posílila. Přestože věda tento jev odmítla jako pověru, „kletba faraonů“ stále živí fantazii široké veřejnosti.
Carterův objev nejenže přinesl nová fakta o životě starověkých Egypťanů, ale také podnítil masivní zájem o egyptologii na celém světě. Veřejnost byla fascinována bohatstvím a mystikou starého Egypta. Výstavy Tutanchamonovy pohřební výbavy a zejména jeho zlaté masky přitahovaly návštěvníky v muzeích po celém světě a Egypt se stal magnetem pro turisty i badatele.
Psali jsme:
Díky objevu hrobky získali archeologové a historici detailní informace o panovnících 18. dynastie, jejich náboženských zvyklostech a úctě ke smrti. Zároveň pomohl pochopit komplikovanou síť vztahů mezi mocenskými centry tehdejší civilizace a nabídl pohled na politickou a náboženskou situaci v době faraona Tutanchamona, který vládl v období významných změn a reforem.
Dnes, více než sto let po Carterově objevu, se svět stále zajímá o Tutanchamona a jeho hrobku. Tento objev je neustálou připomínkou, že i po tisíciletích dokáže lidská minulost zanechat stopy a tajemství, která čekají na své odhalení. Hrobka Tutanchamona nejenže potvrdila Carterovu víru a odhodlání, ale i připomněla, jak důležité je neustále hledat a zkoumat historii.
Carterův objev zůstává jedním z největších milníků v dějinách archeologie a navždy změnil náš pohled na starověký Egypt.
(nov, prvnizpravy.cz, repro: x)
