Před třiceti lety, 8. května 1994, se Nelson Mandela stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. Jeho vítězství nebylo jen historickým milníkem pro jeho zemi, ale také symbolem celosvětového boje proti rasové segregaci a útlaku. Mandela, známý také pod svým klanovým jménem Madiba, strávil celý život bojem proti apartheidu – systému institucionálního rasismu, který po desetiletí utlačoval většinu černošské populace v Jihoafrické republice.
Nelson Mandela se narodil v roce 1918 v oblasti Transkei v tehdejší Jihoafrické unii. Již během studií práv si uvědomil hlubokou nespravedlnost, která v jeho zemi vládla, a připojil se k Africkému národnímu kongresu (ANC). V roce 1944 spoluzaložil jeho mládežnickou organizaci a v roce 1950 se stal jejím předsedou. Tehdejší ANC se soustředil na nenásilné protesty proti vládnoucí bílé menšině, která systematicky omezovala práva černošských obyvatel.
Situace v Jihoafrické republice se dramaticky změnila v roce 1960 po masakru v Sharpeville, kdy policie zastřelila 70 neozbrojených demonstrantů. Tato tragédie změnila strategii boje proti apartheidu. ANC pod vedením Mandely přešel k ozbrojenému odporu a v roce 1961 založil tajnou organizaci Lance národa (Umkhonto we Sizwe), která se zaměřovala na sabotáže proti režimu.
V roce 1962 byl Mandela zatčen a o dva roky později odsouzen na doživotí za „protistátní činnost“. Strávil 27 let ve vězení, většinu z nich na nechvalně proslulém ostrově Robben Island. Navzdory izolaci se stal celosvětovým symbolem odporu proti apartheidu a jeho propuštění požadovaly miliony lidí po celém světě.
Mandela byl nakonec propuštěn 11. února 1990 po dlouhých jednáních s tehdejším prezidentem F.W. de Klerkem, který si uvědomil, že apartheid je neudržitelný. Společně zahájili proces demokratizace Jihoafrické republiky a v roce 1993 za své úsilí získali Nobelovu cenu za mír.
V roce 1994 se konaly první svobodné volby v historii Jihoafrické republiky, kterých se mohli účastnit všichni občané bez ohledu na barvu pleti. ANC s přehledem zvítězil a Nelson Mandela byl 8. května 1994 inaugurován jako první černošský prezident země.
Mandela se po nástupu do funkce zaměřil na smíření mezi černošskou a bělošskou populací. Zrušil rasistické zákony a inicioval programy na podporu vzdělání a ekonomické rovnoprávnosti. V roce 1995 zřídil Komisi pro pravdu a usmíření, jejímž cílem bylo vyšetřit zločiny spáchané během apartheidu. Tato komise umožnila obětem promluvit o svých utrpeních a pachatelům nabídla možnost přiznání výměnou za amnestii, čímž se předešlo masovým represím a otevřela se cesta k mírovému soužití.
Psali jsme:
Mandela zůstal v úřadu do roku 1999 a poté se stáhl z politického života. Nadále se věnoval humanitární práci a podporoval boj proti chudobě a HIV/AIDS. Zemřel 5. prosince 2013 ve věku 95 let.
Jeho životní příběh se stal inspirací pro mnoho knih, filmů a písní. Mezi nejznámější patří autobiografie Dlouhá cesta ke svobodě (Long Walk to Freedom), film Invictus nebo píseň Ordinary Love od U2.
Dnes je Nelson Mandela symbolem odhodlání, spravedlnosti a smíření. Jeho odkaz připomíná, že boj za svobodu a rovnost nikdy nekončí a že skutečné vůdcovství spočívá v hledání jednoty, nikoli v rozdělení.
(vlk, prvnizpravy.cz, repro: biography)
