Mince jsou dnes běžnou součástí platebního styku, ale jejich historie sahá tisíce let zpět. Jak vlastně vznikly první kovové peníze, kdo je začal používat a jak vypadaly? Pojďme se podívat na nejstarší mince světa a jejich historický význam.
Nejstarší známé mince pocházejí z království Lýdie, které se nacházelo v dnešním Turecku. Byly vyrobeny přibližně v 7. století př. n. l., tedy kolem roku 600 př. n. l. Lýdové patřili mezi první civilizace, které přešly od směnného obchodu ke kovovým penězům.
Tyto první mince byly vyrobeny z elektronu, což je přirozená slitina zlata a stříbra. Nebyly dokonale kulaté, ale spíše oválné a nepravidelné. Ražba probíhala tak, že se kovový plíšek zahřál a poté se na něj kladivem vyrazil reliéfní motiv. Mince měly na jedné straně znak či symbol, zatímco druhá strana bývala pouze hrubě vyražená.
Lýdské mince měly různé vzory, přičemž nejčastěji se na nich objevoval motiv lva – symbol královské moci. První doložené ražené mince nesly právě lví hlavu s vyplazeným jazykem. Některé z nich měly i rozdělení hodnot podle obsahu zlata a stříbra, což naznačuje raný systém regulace měny.
Mincovnictví se z Malé Asie brzy rozšířilo do sousedních zemí. Nejvýznamnější roli v rozvoji mincovnictví sehráli Řekové, kteří začali kolem roku 550 př. n. l. razit vlastní mince ve městech jako Efesos nebo Atény. Řekové si osvojili systém lýdských mincí a začali používat různé kovové slitiny k vytváření stabilní měny.
Jedna z nejznámějších starořeckých mincí byla athénská tetradrachma, která nesla vyobrazení bohyně Athény a sovy, symbolu moudrosti. Tetradrachmy se používaly ve velké části antického světa a ovlivnily i budoucí mincovnictví Říma.
Římané v 3. století př. n. l. začali razit denáry, které se staly jednou z nejdéle používaných mincí historie a používaly se téměř 500 let. Jejich hodnota byla založena na obsahu stříbra, což pomohlo stabilizovat římskou ekonomiku.
Kromě lýdských a řeckých mincí se v Evropě nalezly i jiné starobylé mince. Mezi nejstarší evropské mince patří keltské mince, které se objevily kolem 3. století př. n. l. Keltské kmeny, například Bójové na území dnešní České republiky, razily mince inspirované řeckými a římskými vzory.
Psali jsme:
Jedním z nejslavnějších keltských nálezů v Česku je zlatý statér, který byl nalezen v různých lokalitách, například u Oppida Stradonice. Tento druh mince byl vyroben ze zlata a jeho design často zahrnoval stylizovaná zvířata nebo abstraktní symboly.
Přechod od směnného obchodu k mincovnímu systému znamenal revoluci v hospodářství. Mince umožnily přesnější ocenění zboží, standardizovaly obchod a usnadnily mezinárodní výměnu. Díky nim mohly vzniknout první složitější trhy a finanční instituce.
Například v Lýdii, kde mince vznikly, usnadnily obchod se sousedními státy, jako byly Persie a Řecko. Tento systém byl natolik efektivní, že se brzy rozšířil do celého tehdejšího civilizovaného světa.
Dnes jsou starověké mince vysoce ceněné mezi sběrateli a archeology. Některé z nich dosahují astronomických cen. Například v roce 2012 byla prodána zlatá římská mince Aureus Augustuse za téměř 3 miliony dolarů. Jinou extrémně vzácnou mincí je stříbrný dekadrachm z 5. století př. n. l., který je jedním z mistrovských děl antického mincovnictví.
První mince světa představují zásadní milník ve vývoji lidské civilizace. Od nepravidelných kousků elektronu s vyraženým lvem po dokonale zpracované zlaté a stříbrné mince Řeků a Římanů vývoj mincovnictví ukazuje, jak moc měna ovlivnila obchod a ekonomický systém celého světa.
(vlk, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
