Před více než 12 000 lety se Země začala dramaticky měnit. Po desetitisících let ledového sevření se planeta ohřála a změna nepřišla jen pomalu a nenápadně, jak by se mohlo zdát. Byla výsledkem kombinace přesných přírodních mechanismů, které společně nastartovaly nový klimatický režim.
Klíčovou roli sehrály Milankovičovy cykly, což jsou pravidelné změny v dráze a rotaci Země, které ovlivňují množství slunečního záření dopadajícího na planetu. Když se zemská osa naklonila a orbita se protáhla, začalo na severní polokouli dopadat více sluneční energie. Léta se prodloužila a zimy zmírnily.
S postupným oteplováním oceány uvolňovaly oxid uhličitý, který dále zesiloval oteplování. Hladina CO₂ vzrostla z ledovcových 180 ppm na přibližně 260 ppm. Obrovské ledovce začaly tát, odkryly tmavou zem, která pohlcovala více slunečního záření než odrazivý led, čímž se proces ještě urychlil.
Do atmosféry se dostával i metan, další silný skleníkový plyn, uvolňovaný z rozmrzajícího permafrostu. Klimatický systém tak byl nastartován k razantní změně. S tím se měnily i oceánské proudy, včetně dnes dobře známého Golfského proudu. Přeskupení teplých a studených vodních mas mělo vliv na rozložení teplot po celé planetě.
Psali jsme:
Tento přechod z doby ledové do holocénu, tedy období, ve kterém žijeme dodnes, tak nebyl jen otázkou tání ledu. Šlo o komplexní klimatickou revoluci, kterou dnes vědci dokáží číst v ledových jádrech, usazeninách a modelech vývoje planety.
(mia, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
