Představte si, že se svět právě začal oteplovat po poslední době ledové. Ledovce ustupují, klima se zlepšuje, lidé mají více potravy a rozšiřují svůj areál. Ale pak náhle, během několika let, přijde prudké ochlazení.
To se skutečně stalo. Geologické záznamy dokazují, že kolem roku 10 800 př. n. l. došlo k náhlému ochlazení trvajícímu zhruba 1 200 let, které vědci nazývají Younger Dryas (Mladší dryas), pojmenované podle arktické květiny Dryas octopetala, jejíž pyl se v té době rozšířil po Evropě.
Příčina této klimatické epizody byla dlouho nejasná. Jedna z teorií tvrdí, že za ní může být kolaps ledovcové hráze a přerušení oceánských proudů. Ale stále populárnější hypotéza, a také nejvíce diskutovaná, tvrdí, že šlo o dopad kometárního fragmentu.
Zastánci tzv. Younger Dryas Impact Hypothesis (Hypotézy o impaktu v době mladšího dryasu) tvrdí, že fragment velké komety zasáhl Zemi nebo explodoval v atmosféře nad Severní Amerikou. Tím by došlo ke globálním požárům, rozsáhlému uvolnění kouře a sazí do atmosféry, a následně ke klimatickému kolapsu. Tomuto tvrzení nasvědčují i následujcí indicie:
• V Severní Americe byly nalezeny vrstvy s vysokou koncentrací platiny, nanodiamantů a tavených kuliček, které by mohly být důsledkem explozivního dopadu.
• Archeologické vrstvy v několika lokalitách ukazují na náhlé vymírání megafauny, např. mamutů.• V oblasti Göbekli Tepe, tisíce kilometrů od epicentra, může být symbolika na stélách interpretována jako paměť na tuto událost.
Studie z University of Edinburgh dokonce navrhla, že některé symboly na tzv. stéle 43 znázorňují souhvězdí, která odpovídají pozici oblohy v roce kolem 10 950 př. n. l., tedy právě v době, kdy k události mohlo dojít.
Pokud se hypotéza ukáže jako pravdivá, bude mít zásadní dopad na naše chápání pravěku. Katastrofa tohoto rozsahu by nejen vysvětlila náhlou klimatickou změnu, ale také mohla být spouštěčem přechodu k zemědělství.
Představme si skupiny lovců a sběračů, jejichž přirozené zdroje byly zničeny. Tito lidé byli nuceni sedentarizovat se, hledat nové zdroje obživy a spolupracovat, což mohlo vést ke vzniku rituálních míst, jako je Göbekli Tepe, a nakonec k prvním městům.
To by znamenalo, že civilizace vznikla jako reakce na katastrofu, nikoli jako přirozený vývoj v čase hojnosti.
Mainstreamová archeologie je k této hypotéze zatím opatrná. Kritici upozorňují na nedostatek důkazů přímého dopadu a na alternativní vysvětlení klimatických změn. Nicméně výzkum pokračuje a důkazy se hromadí.
Psali jsme:
Významná část veřejnosti, inspirovaná populárně-vědeckými autory jako Graham Hancock, věří, že lidstvo ztratilo vzpomínky na dávnou vyspělou kulturu, jejíž stopy přežily právě v podobě symbolů, megalitů a legend.
Younger Dryas Impact Hypothesis zůstává fascinujícím, ale kontroverzním vysvětlením náhlé změny klimatu a vývoje lidské civilizace. Zda skutečně spadla kometa, která změnila dějiny, nebo šlo o komplexní řetězec klimatických jevů, zatím nevíme.
Ale jedno je jisté: Göbekli Tepe a další naleziště nám ukazují, že příběh lidstva je mnohem starší a složitější, než jsme si dosud mysleli. A možná, jak naznačují rytiny do kamene staré 12 000 let, jsme jako civilizace už jednou začínali znova.
(vlk, prvnizrpavy.cz, foto: zai)
