Zní to jako slibný krok vpřed v boji proti nadměrnému pití a s ním spojenému nárůstu hmotnosti. Ale je to opravdu tak jednoduché?
Výzkum zahrnoval odpovědi více než 4 600 lidí, přičemž 22 % respondentů bylo klasifikováno jako rizikoví pijáci. A právě z této skupiny 54 % uvedlo, že by změnili své návyky, pokud by alkohol měl kalorické značení. Čtvrtina těchto rizikových pijáků by si vybírala nápoje s nižším obsahem kalorií, zatímco každý šestý by omezil frekvenci konzumace. Zdá se tedy, že kalorické značení by mohlo být účinným nástrojem pro snižování nadměrné spotřeby alkoholu.
Ale zde je třeba se zastavit a podívat se na problém kriticky. Je značení kalorií na alkoholu skutečně řešením? Nebo se jedná o další z řady dobře znějících, ale ve výsledku neúčinných opatření?
První otázka zní, do jaké míry je sebeposuzování respondentů spolehlivé? Všichni víme, že mezi tím, co lidé říkají, že udělají, a tím, co skutečně udělají, může být propastný rozdíl. Autoři studie sami přiznávají, že odpovědi v průzkumech nemusí odpovídat skutečnému chování, píše server Euronews.com. Může být tedy kalorické značení pouze „kosmetickým“ opatřením, které nezmění hlubší návyky silných pijáků?
Další problém tkví v tom, že většina rizikových pijáků už teď přeceňuje kalorický obsah alkoholu. Vědomí, že jejich nápoje obsahují méně kalorií, než si mysleli, by je teoreticky mohlo přimět pít více. Taková úvaha není jen čirou spekulací. Studie naznačuje, že vyšší povědomí o kaloriích může některé lidi paradoxně motivovat ke zvýšení konzumace.
Navíc je zde otázka kontextu. Kalorie nejsou jediným zdravotním rizikem spojeným s alkoholem. Alkohol přispívá k více než 200 zdravotním problémům, včetně rakoviny, onemocnění jater a vysokého krevního tlaku. Značení alkoholu jako běžného potravinového produktu tak může odvést pozornost od mnohem závažnějších rizik, která s jeho konzumací souvisí.
Odborníci, jako je Jamie Brown z University College London, sami přiznávají, že kalorické značení alkoholu není řešením, které by samo o sobě významně přispělo ke snížení škod způsobených alkoholem. Jak uvedl, značení může být součástí širší strategie, která by zahrnovala regulaci reklamy, dostupnosti a cen alkoholu. Z tohoto pohledu je jasné, že samotné značení bez dalších opatření bude mít jen omezený dopad.
Kritici rovněž upozorňují na neochotu alkoholového průmyslu přijmout povinné značení. Přestože Evropská unie v roce 2011 zavedla povinné výživové značení pro potraviny a nápoje, alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 % zůstaly vyňaty. Ačkoliv evropský plán boje proti rakovině zmiňuje možnost zavedení povinného seznamu ingrediencí a výživového značení, jeho realizace je stále v mlze.
Psali jsme:
Dr. Katherine Severi z Institutu pro výzkum alkoholu k tomu dodává, že veřejnost má právo vědět, co konzumuje. Uvádí, že alkohol je spojen s řadou zdravotních rizik, a proto by povinné značení mohlo přispět k informovanějšímu rozhodování. Ale i ona přiznává, že sebelepší značení nebude účinné, pokud ho nebude doprovázet důsledná regulace.
Co dál?
Otázka na závěr je tedy jasná. Je kalorické značení alkoholu krokem vpřed? Ano, může přinést určitou míru osvěty a snad motivovat některé pijáky k zamyšlení nad svými návyky. Ale pokud skutečně chceme dosáhnout výrazných změn ve vztahu veřejnosti k alkoholu a zdraví, musíme přijmout širší a hlubší opatření, která zahrnují regulaci reklamy, dostupnosti alkoholu a jeho zdanění. Bez těchto kroků zůstane kalorické značení jen dalším symbolem dobrého úmyslu bez reálného dopadu.
(vlk, euronews.com, repro: youtube)
