Jak se tehdejší lidé s chladem vlastně vypořádávali? A proč se středověká ložnice mohla stát bojištěm o každý stupeň tepla?
Jedním z prvních problémů byla samotná konstrukce oken. Dnes si těžko dokážeme představit bydlení bez skleněných výplní. Ve středověku však byla skla v běžných domácnostech naprostou výjimkou. Pokud se vůbec okna v domech objevovala, byla malá a místo skla je zakrývaly dřevěné okenice nebo napjatá olejová plátna. Lidé tak stáli před volbou: vpustit do místnosti světlo a s ním i mráz, nebo se zcela uzavřít ve tmě a šeru.
Sklo bylo tehdy drahou a vzácnou surovinou. Objevuje se sice v katedrálách už od 10. století, ale do soukromých domů se začíná dostávat až po roce 1300, a to pouze do sídel bohatších vrstev. I tehdy však šlo o sklo nekvalitní, neprůhledné a většinou vsazené do olověných mřížek. K masovému rozšíření průhledného skla došlo až v novověku.
Moderní krby s komíny, jak je známe dnes, se začaly objevovat teprve kolem roku 1200. Podle historických záznamů pocházejí první zmínky o této technologii z Benátek, a tedy pravděpodobně z Itálie. Do té doby se oheň zakládal přímo na podlaze uprostřed místnosti a plnil roli kuchyně i topidla. Dým stoupal volně ke stropu a unikal otvory ve střeše, což znamenalo, že většinu dne žili lidé v zakouřeném prostoru. Nedostatek komínů měl za následek nejen špatné větrání, ale i vážná zdravotní rizika.
K tomu se přidával i další zásadní problém: samotné stavby. Většina obyčejných domů byla postavena ze dřeva nebo z hlíny a nebyla nijak izolována. V zimních měsících teplo unikalo rychleji, než ho otevřený oheň stačil dodat. V noci byla situace obzvlášť náročná. Udržet oheň nebylo bezpečné kvůli možnosti požáru, a tak nezbývalo než se obléci a doufat, že ráno přinese slunce.
V noci byla nejčastější taktikou důkladná příprava na spánek. Lidé spali pod několika těžkými přikrývkami a běžně nosili i čepice, protože hlava musela zůstat odkrytá, ale byla zároveň jedním z hlavních míst úniku tělesného tepla.
Zajímavý je i původ nebes nad postelí. Dnes bývají baldachýny spojovány s přepychem a estetikou, ve středověku však měly čistě praktický účel. Husté závěsy kolem postele pomáhaly zadržet teplo a chránily spícího před průvanem. V mnoha domech byly navíc stěny pokryty těžkými tapiseriemi nebo závěsy. Opět ne z dekorativních důvodů, ale kvůli omezení vniku chladného vzduchu.
Psali jsme:
Při pohledu zpět se ukazuje, jak náročné bylo přežít zimu ve středověku, a jak vynalézaví lidé museli být. Každá praktická inovace, ať už šlo o zlepšení konstrukce krbů nebo zavěšení látek na stěny, představovala malý krok vpřed v boji s chladem.
Dnes, v době ústředního topení, izolačních oken a termostatů, je snadné zapomenout, jak kruté podmínky museli naši předci snášet. Tyto historické skutečnosti nám připomínají nejen technický pokrok, ale i to, jak zásadní roli hrála v minulosti každodenní schopnost přizpůsobit se přírodním živlům.
(mia, prvnizpravy.cz, repro: medieval)
