Porodnost v Jižní Koreji po osmi letech nepřetržitého poklesu zaznamenala nárůst, což zemi na chvíli vyvedlo z nejnižších hodnot na světě. Přesto se demografické problémy Jižní Koreje zdaleka nevyřešily a experti upozorňují, že populace bude i nadále ubývat.
Podle údajů národní statistické agentury Statistics Korea vzrostla porodnost v roce 2024 na 0,75 dítěte na jednu ženu, což je nárůst oproti historickému minimu 0,72 zaznamenanému v předchozím roce. Jižní Korea tak zůstává jedinou členskou zemí OECD, která má porodnost pod hodnotou 1. Pro stabilizaci populace je přitom potřeba alespoň 2,1 dítěte na ženu.
Navzdory celonárodnímu růstu zůstává situace v hlavním městě Soulu kritická, kde porodnost činí pouze 0,58 %. Celkový počet narozených dětí v roce 2024 dosáhl 240 000, což je sice více než 235 000 v předchozím roce, ale stále výrazně pod úrovní 600 000 až 700 000 narozených dětí ročně v 90. letech.
Kromě nízké porodnosti je problémem i vysoká úmrtnost. V roce 2024 překročil počet úmrtí počet narozených dětí o 120 000, což znamená pokračující úbytek populace. Ta dosáhla vrcholu 51,83 milionu obyvatel v roce 2020, ale od té doby klesá a nyní se pohybuje kolem 51,2 milionu.
Odborníci přičítají mírný růst porodnosti zejména nárůstu počtu svateb. V roce 2024 se v Jižní Koreji uzavřelo o 14,9 % více manželství než v předchozím roce, což je nejvyšší meziroční nárůst od roku 1970. Statistiky naznačují, že za tímto jevem stojí především dozvuky pandemie COVID-19, demografické změny a proměna společenských hodnot.
„Společenské postoje k manželství a rodičovství se mírně posunuly pozitivním směrem,“ uvedla Park Hyun-jung, představitelka Statistics Korea. Nejvýraznější podíl na nárůstu počtu svateb a narozených dětí má generace narozená v letech 1991 až 1995, která je potomky silné generace druhé vlny baby boomu z let 1964–1974.
Nízká porodnost v Jižní Koreji má hlubší kořeny. Mezi hlavní faktory, které odrazují mladé lidi od zakládání rodin, patří vysoké náklady na bydlení, nevyvážený poměr mezi pracovním a soukromým životem a obtížný přístup ke kvalitní péči o děti, uvádí itaský server La Voce della Sera.
Jižní Korea má jednu z nejdelších pracovních dob mezi zeměmi OECD, průměrně téměř 36 hodin týdně. Mladí lidé navíc čelí tvrdé konkurenci na trhu práce, kde zaměstnavatelé kladou vysoké nároky na kvalifikaci a pracovní zkušenosti. Zároveň se potýkají s nejistotou v otázce budoucího vývoje ekonomiky.
Jižní Korea od roku 2006 investovala více než 360 bilionů wonů (270 miliard dolarů) do programů na podporu rodin. Od roku 2022 například poskytuje rodičům jednorázový příspěvek ve výši dvou milionů wonů (1 510 dolarů) při narození dítěte. Od letošního roku město Soul nabízí novomanželům, kteří si zde zaregistrují sňatek, jednorázový příspěvek ve výši jednoho milionu wonů (685 dolarů).
Další opatření zahrnují prodloužení otcovské dovolené na 20 dní, rozšíření rodičovských příspěvků a zavedení flexibilní pracovní doby pro rodiče malých dětí. Jižní Korea také spustila programy na podporu regionů s nízkou porodností. Například město Pyeongtaek, kde vzniká nový kampus Samsung Electronics, přitahuje mladé rodiny výstavbou nového bydlení a pracovními příležitostmi.
Zajímavým experimentem je i podpora seznamování. V Soulu úřady organizují akce pro nezadané, například valentýnský večer Romance, Art Night, kde se setkalo 50 mužů a 50 žen. Událost, na kterou se přihlásilo téměř 2 400 zájemců, se setkala s úspěchem... polovina účastníků si zde našla partnera.
Psali jsme:
Přestože letošní nárůst porodnosti vzbuzuje naději, odborníci varují, že trend se pravděpodobně brzy znovu obrátí směrem dolů. Statistics Korea odhaduje, že do roku 2072 klesne počet obyvatel Jižní Koreje na 36,22 milionu.
Podle profesorky Cho Eunjoo z Jeonbuk National University bude hlavní výzvou zvládnutí sociálních dopadů úbytku obyvatel, včetně narůstajícího tlaku na důchodový systém a klesajícího počtu pracovních sil.
Dalším problémem je kulturní aspekt. Jižní Korea stále lpí na tradičním modelu rodiny a děti narozené mimo manželství jsou zde společensky stigmatizovány. „Lidé se nežení a nemají děti jen proto, že jim to doporučí vláda,“ upozorňuje profesorka Cho. Klíčem k řešení podle ní není pouze zvyšování finančních pobídek, ale spíše hlubší proměna společnosti, která by mladým lidem umožnila plánovat budoucnost s větší jistotou.
Jižní Korea se ocitla na křižovatce. Navzdory dočasnému růstu porodnosti čelí dlouhodobým demografickým problémům. Vládní opatření sice mohou pomoci krátkodobě, ale bez zásadních změn v pracovním trhu, vzdělávacím systému a sociálních hodnotách bude obtížné zvrátit trend, který směřuje k výraznému úbytku obyvatel v následujících desetiletích.
(mia, La Voce della Sera, repro: bloomberg)
