Pohled na dějiny ukazuje, že období teplejšího klimatu skutečně korespondují s dobami rozkvětu velkých civilizací. Například Egyptské impérium, Římská říše nebo Britské impérium dosáhly vrcholu svého rozvoje právě v obdobích vyšších teplot. Kdykoli přišla období ochlazení, jakým bylo například období evropského středověku nebo Malá doba ledová, objevily se potíže spojené s hladomorem, válečnými konflikty a nemocemi.
Nicméně je důležité si uvědomit, že moderní klimatické změny mají svá specifika. Růst teplot, který zažíváme dnes, je zčásti připisován lidské činnosti – spalování fosilních paliv, odlesňování či průmyslovým emisím. Dopady tohoto oteplování jsou často vidět v podobě extrémních výkyvů počasí, rostoucí hladiny moří nebo změn ve vzorcích srážek. To vše vyvolává otázky, jak se efektivně přizpůsobit novým výzvám.
Závěrem však zůstává otázka, kterou si klade stále více lidí: Je člověk skutečně schopen svými aktivitami výrazně ovlivnit globální klima? Anebo jsou změny, které dnes pozorujeme, jen dalším cyklem v dlouhé historii Země, který se děje zcela přirozeně a periodicky? Zatímco historické důkazy ukazují na cyklické změny klimatu, vědci dnes argumentují, že současné oteplování probíhá mnohem rychleji než tyto přirozené cykly. Přesto bychom měli otevřít diskuzi, která nezavrhne ani historické poznatky, ani nové vědecké poznatky, a hledat cestu, jak nejlépe čelit tomu, co může být kombinací přirozených i lidských vlivů.