Vyprahlé kopce jihovýchodního Turecka dlouho vypadaly nezajímavě. Až v devadesátých letech 20. století zde německý archeolog Klaus Schmidt odkryl to, co dnes považujeme za vůbec nejstarší známý chrám lidstva: Göbekli Tepe.
Stavba složená z masivních kamenných stél zdobených reliéfy zvířat, geometrických vzorů a záhadných symbolů byla podle radiokarbonového datování vybudována kolem roku 9600 př. n. l. Tedy přibližně 7 000 let před vznikem Stonehenge a 6 000 let před Sumerem, dosud považovaným za kolébku civilizace.
Objev Göbekli Tepe vyvolal v akademické obci šok. Podle všeho totiž stavbu vytvořili lidé, kteří ještě neznali zemědělství, keramiku ani kov. Jak je možné, že „primitivní“ lovci a sběrači zvládli navrhnout a postavit komplex z těžkých kamenných monolitů o hmotnosti až 20 tun?
Jedna ze stél, která vzbuzuje zvláštní pozornost badatelů i veřejnosti, je známá jako Stéla 43, nebo také „Vulture Stone“. Reliéfy na této stéle jsou mimořádně detailní. Zobrazují ptáky, zvířata, různé geometrické znaky i lidskou postavu bez hlavy.
Na první pohled působí jako mytologická nebo rituální scéna. Někteří však v její výzdobě hledají víc než jen symboliku. Například vědecký tým z University of Edinburgh v roce 2017 publikoval studii, podle které mohou vybrané symboly znázorňovat astronomické konstelace a odkazovat na katastrofickou událost v dějinách Země.
Konkrétně tvrdí, že stéla může být památníkem dopadu kometárního fragmentu kolem roku 10 800 př. n. l., tedy v období, kdy začala tzv. Mladší dryas, neboli náhlé ochlazení, které přerušilo globální oteplování po konci poslední doby ledové.
Tato teorie, známá jako Younger Dryas Impact Hypothesis, předpokládá, že dopad kosmického tělesa (snad komety nebo její části) způsobil obří požáry, megatsunami, výbuchy, a nakonec prudký pokles teplot. Tato událost by mohla vysvětlit i náhlé vymírání megafauny v Americe a Eurasii a přechod lidských společností od kočovného stylu k usedlému životu a zemědělství.
Podle zastánců této teorie může být Göbekli Tepe reakcí na krizi: snahou uchovat kolektivní paměť, vybudovat duchovní centrum a posílit soudržnost v neklidných časech. Právě tak by vznikla nejstarší známá sakrální stavba na světě.
Psali jsme:
Na stéle údajně nacházíme symboliku smrti, nebeských těles a ztracených hlav, což by v tomto výkladu mohlo znamenat ztrátu vedení, chaos nebo katastrofu z nebes. Zmiňovaná postava bez hlavy například může představovat oběti této události nebo symbolický konec jedné éry.
Co říká oficiální věda?
Většina archeologů zatím podobné interpretace považuje za spekulativní. Göbekli Tepe je podle nich především rituální centrum, důkaz o komplexní náboženské víře před zemědělstvím. Symboly nejsou písmem, ale spíše totemickými znaky nebo metaforami, jejichž význam se dnes už nedá přesně určit.
Nicméně ani konzervativní vědci nezpochybňují, že Göbekli Tepe zpochybňuje dosavadní představy o vzniku civilizace. Stavba totiž vznikla v době, kdy lidé ještě žili jako lovci a sběrači. To naznačuje, že duchovní potřeby a kolektivní víra mohly předcházet zemědělství, a ne naopak, jak se dlouho tvrdilo.
Černá labuť minulosti?
Termín „černá labuť“ (black swan), který používá moderní ekonomie pro nečekané, zásadní a převratné události, se dnes nabízí i pro výklad Göbekli Tepe. Buď je černou labutí sám tento objev, který ukázal, že lidská civilizace začala mnohem dřív a jinak, než jsme si mysleli, nebo stély opravdu vyprávějí příběh dávné „černé labutě“ neboli kataklyzmatu, které zničilo starý svět a donutilo lidstvo změnit směr.
Ať už je pravda jakákoli, Göbekli Tepe zůstává tichým svědkem dávného světa, o kterém stále víme jen velmi málo. A možná, jak napovídá kámen, který přežil 12 000 let, jsme teprve na začátku jeho čtení.
(vlk, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
