Když v roce 1999 dva hledači pokladů s detektory kovů prohledávali pahorek Mittelberg u německého města Nebra v Sasku-Anhaltsku, netušili, že náhodou narazí na jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů 20. století. Zakopaný v hloubce zhruba 60 centimetrů, pod kořeny stromu, se skrýval silně zkorodovaný bronzový kotouč, který měl navždy změnit naše chápání dávné evropské civilizace. Dnes je tento předmět známý jako disk z Nebry (Nebra Sky Disk).
Disk pochází z období únětické kultury a je datován přibližně do roku 1600 př. n. l. Je vyroben z bronzu a jeho průměr činí přibližně 32 centimetrů. Povrch disku zdobí zlaté inkrustace, které zobrazují nebeská tělesa jako jsou Slunce (nebo Měsíc), úplněk, srpek měsíce a hvězdy, z nichž sedm je pravděpodobně seskupením Plejád (Kuřátka).
Dodatečně byly na disk připevněny dvě zlaté křivky po stranách, interpretované jako horizonty slunovratu, a nakonec ještě spodní oblouk, který mohl symbolizovat sluneční loď, což je motiv běžný v mnoha pravěkých náboženských systémech.
Podle archeologů, astronomů a historiků je disk z Nebry nejstarším známým zobrazením kosmu v dějinách lidstva. Vědecká analýza ukazuje, že mohl být používán k sledování slunečních cyklů, měsíčních fází a sezónních změn.
Zlaté horizonty naznačují znalost astronomického jevu slunovratu: pokud se pozorovatel postavil na vrchol Mittelbergu, Slunce zapadalo přesně v těchto bodech na obzoru během letního a zimního slunovratu. To naznačuje, že disk mohl sloužit jako kalendářní pomůcka nebo dokonce nástroj pro nastavení zemědělských a rituálních cyklů.
Disk byl nalezen spolu s bronzovými meči, sekerou a náramky, což napovídá, že mohl být součástí rituálního uložení, možná jako oběť bohům. Je zřejmé, že předmět měl nejen praktický, ale i spirituální význam.
Je také možné, že disk nebyl používán běžně, ale patřil elitám společnosti, tedy kněžím, šamanům nebo vládcům, kteří s jeho pomocí sledovali přírodní cykly a určovali důležité události.
Přestože většina odborné veřejnosti uznává autenticitu a význam disku, část badatelů zpochybňuje některé interpretace, a to zejména pozdější úpravy disku (přidání horizontálních oblouků). Vznikly také spory o dataci, ačkoliv analýza původního místa nálezu a složení kovu potvrzuje stáří více než 3 600 let.
Psali jsme:
Dnes je disk z Nebry považován za kulturní dědictví světového významu a je uložen ve Státním muzeu prehistorie v Halle (Německo), kde je vystaven jako symbol astronomické moudrosti pravěké Evropy.
Disk z Nebry nám připomíná, že evropská civilizace nebyla pouze římská či řecká, ale že dávno před těmito epochami existovaly vyspělé kultury, které vnímaly oblohu nejen jako zdroj údivu, ale také jako nástroj porozumění světu.
Tento neobyčejný disk je nejen vědeckým fenoménem, ale i poetickým svědectvím o jedinečném propojení přírody, techniky a víry v rané fázi evropských dějin.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
