První zmínky o pěstování chmele na českém území pocházejí již z roku 859. Skutečného rozmachu se však chmel dočkal za vlády císaře Karla IV., který jej svými nařízeními podpořil jako důležitou plodinu českého zemědělství. Karel IV. si uvědomoval hodnotu kvalitního piva nejen pro domácí spotřebu, ale také pro obchod a prestiž českých zemí v zahraničí.
Během třicetileté války utrpěly chmelnice těžké škody, ale jejich obnova v 18. století přinesla další rozkvět chmelařství. Zejména oblast Žatecka se stala synonymem pro vysoce kvalitní chmel, který byl žádaný v celé Evropě.
Chmel vyžaduje specifické klimatické a půdní podmínky. Ideální je teplé léto a úrodná půda, což českým chmelařským oblastem poskytuje výhodu. Nejvýznamnějšími regiony jsou Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Zejména Žatecký poloraný červeňák, odrůda chmele, která získala chráněné označení původu, je ceněna pro svou jedinečnou kvalitu a jemné aroma.
Na Žatecku je chmel chráněn přirozeným “dešťovým stínem”, který vytváří Krušné hory, České středohoří a Doupovské vrchy. Tento mikroklimatický efekt umožňuje růst chmele s mimořádnými vlastnostmi, což z něj činí klíčovou plodinu nejen pro český pivní průmysl, ale i pro export.
Ačkoli dnes moderní technologie značně usnadnily sklizeň chmele, stále zůstávají části práce, které vyžadují lidskou ruku. Ruční odstřihávání rostlin a rozmotávání dlouhých popínavých lián je tradicí, která přežila i v mechanizované době. Tyto práce kdysi vykonávali středoškoláci a vysokoškoláci během povinných chmelových brigád, které se staly součástí vzpomínek několika generací Čechů.
Sklizeň vrcholí oslavami nazývanými “dočesná”, během nichž se slaví nejen konec práce, ale také spojení chmelařství a pivovarnictví. Návštěvníci těchto slavností si mohou užít ochutnávky piva, lidovou hudbu a tanec.
Chmel má kromě svého využití v pivovarnictví i kulinářské a léčebné vlastnosti. Mladé výhonky chmele, nazývané “chmelíček”, byly již ve starověku lahůdkou. Římané je pojídali s octem, solí, pepřem a olejem, a tato tradice se udržela dodnes v některých gurmánských receptech.
Šištice chmele se používaly i jako přírodní konzervant díky svým antibakteriálním účinkům. Léčitelé chmel doporučovali pro uklidnění nervů a podporu chuti k jídlu, což z něj činí rostlinu s víceúčelovým využitím.
Chmel hraje důležitou roli v české ekonomice. Díky vysoké kvalitě a pověsti českého piva je export chmele i samotného piva významným zdrojem příjmů. Česká republika patří k největším producentům chmele na světě, přičemž více než polovina produkce směřuje na zahraniční trhy.
Psali jsme:
Kromě ekonomického přínosu má chmel hluboký kulturní význam. Pěstování a sklizeň chmele jsou spojeny s tradicemi, které se předávají z generace na generaci. Oslavy chmele, jako jsou dočesné, připomínají důležitost této rostliny pro českou identitu.
Chmel není jen plodinou, ale i symbolem české krajiny a kultury. Jeho historie je úzce spjata s rozvojem českých měst, pivovarnictví a tradic, které formovaly národní charakter. Ať už se jedná o zelenající se chmelnice na konci léta, lahodné pivo v orosené sklenici, nebo vzpomínky na brigády, chmel zůstává neodmyslitelnou součástí českého života.
(vlk, prvnizpravy.cz, repro: laserhistory)
