Téměř čtyřicet let po tragické havárii v Černobylu přináší vědecký tým průlomové poznatky o psech, kteří se přizpůsobili životu v radioaktivní zóně. Studie publikovaná v odborném časopise Canine Medicine and Genetics odhaluje, že psi žijící v okolí bývalé jaderné elektrárny vykazují výrazné genetické změny a neobyčejnou schopnost přežít v extrémních podmínkách.
Podle vědců z týmu vedeného North Carolina State University byly genetické vzorky odebrány od stovek volně žijících psů, kteří žijí v přísně střežené zóně kolem Černobylu. Tyto vzorky ukázaly, že psi vykazují znaky adaptace na vysokou úroveň radiace, extrémní teploty a omezené zdroje potravy. „Studium těchto psů je jako nahlédnutí do učebnice evoluce v reálném čase,“ uvedl vedoucí výzkumu Timothy Mousseau.
Výzkum naznačuje, že tito psi se za téměř čtyři dekády stali geneticky odlišnou populací, která vyvíjí neobvyklé mechanismy přežití. Přestože je přesný proces adaptace stále předmětem zkoumání, předpokládá se, že jde o kombinaci přirozeného výběru a genetických mutací způsobených vystavením radiaci.
Jaderná havárie v Černobylu, ke které došlo 26. dubna 1986, byla jednou z nejhorších v historii. Dvě exploze v reaktoru číslo čtyři vedly k masivnímu úniku radiace, který způsobil kontaminaci rozsáhlých oblastí v Evropě. Desítky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy, ale mnoho zvířat, včetně psů, zůstalo ponecháno na pospas osudu.
Dnešní psi v oblasti jsou potomky těch, kteří přežili bez pomoci lidí. Přestože se zóna stále považuje za nebezpečnou pro člověka, populace volně žijících zvířat včetně psů, vlků, jelenů a dalších druhů překvapivě vzrostla.
Vědci věří, že další analýzy DNA těchto psů mohou přinést důležité poznatky nejen o vlivu radiace na živé organismy, ale také o adaptivních mechanismech, které mohou být využity například v lékařství. „Psi z Černobylu nám pomáhají lépe pochopit, jak se organismy mohou přizpůsobit i těm nejnehostinnějším podmínkám,“ dodává Mousseau.
Psali jsme:
Tento výzkum by mohl rovněž přispět k pochopení dlouhodobých dopadů radiace na lidské zdraví a životní prostředí. Vědci již nyní zvažují, jak by podobné studie mohly být využity při analýze jiných oblastí zasažených jadernými katastrofami, například Fukušimy v Japonsku.
Psi z Černobylu jsou nejen předmětem vědeckého zájmu, ale také symbolem odolnosti a přizpůsobivosti života v extrémních podmínkách. Jejich příběh připomíná, jak důležitý je vztah mezi přírodou a člověkem, a jak může být i tragédie zdrojem poznání a naděje.
Čtyřicet let po katastrofě zůstává Černobyl varováním před nebezpečím jaderné energie, ale zároveň i fascinující laboratoří přírodních procesů, kde život nachází způsoby, jak přežít. Psi, kteří dnes obývají tuto zónu, tak představují nejen vědecký zájem, ale také inspiraci pro naši budoucnost.
(nov, pronews, repro: dodo)
