Západní firmy prohlubují vazby v Rusku

byznys

V některých západních firmách působících v Rusku se zdá, že zaujetí morálního stanoviska není vždy logické. Největší světová společnost poskytující služby v ropných polích, americká firma SLB, údajně rozšiřuje své aktivity v Rusku.

Západní firmy prohlubují vazby v Rusku
Ilustračí foto
20. srpna 2024 - 06:05

Společnost SLB zveřejnila od prosince 1 000 pracovních inzerátů a minulý měsíc zaregistrovala dvě nové ochranné známky prostřednictvím místních dceřiných společností.

Zatímco dva hlavní konkurenti SLB z USA prodali své ruské podniky místním manažerům po invazi na Ukrajinu v roce 2022, SLB se k podobnému kroku nikdy nezavázala - a nyní se zdá, že těží z nedostatku konkurence. Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce označila SLB za „mezinárodního sponzora války“, ale Kyjevská ekonomická škola zjistila, že pouze 11 % mezinárodních firem opustilo Rusko od začátku války a že ty, které zůstaly, „využívají svého postavení k zisku tržního podílu na úkor těch, kteří odešli,“ uvádí ve svém komentáři server UnHerd.com.

Navzdory politické rétorice USA odsuzující spolupráci s Ruskem (Washington nedávno označil pokračující využívání ruských fosilních paliv v Maďarsku za „nebezpečnou závislost“), stovky velkých amerických podniků v Rusku nadále působí. Generální ředitel amerického potravinářského gigantu Mondelez v letošním roce uvedl, že investory „morálně nezajímá“ setrvání v Rusku a že rozhodování ovlivňuje především riziko ohrožení jejich aktiv.



Sázky jsou obzvláště vysoké v oblasti obchodu s energií a palivy, vzhledem k postavení Ruska jako supervelmoci v oblasti surovin. Odříznutí Moskvy nebylo nikdy tak jednoduché, jak by politici chtěli, abychom věřili. Nevládní organizace Global Witness zjistila, že v roce 2023 Evropská unie dovezla 130 milionů barelů „praných“ produktů v hodnotě 1,1 miliardy eur z rafinerií zpracovávajících ruskou ropu. Evropská unie nyní platí vysoké ceny za ruský plyn po invazi na Kursk, což ohrožuje tok plynu přes Ukrajinu do střední Evropy.

V tomto kontextu mohou investoři, kteří se více zajímají o zisk než o morální stanoviska, zpochybňovat nadšení firem, které opustily Rusko. Šéf švýcarské ropné a plynárenské firmy ABB, která již zemi opustila, litoval „konkurenční výhody“, kterou mají firmy, jež zůstaly.

To představuje dilema pro Washington, vzhledem k soustředěnému úsilí USA stát se novým zdrojem fosilních paliv pro Evropu (USA nyní poskytují přibližně polovinu dodávek LNG do EU, což je nárůst z čtvrtiny před válkou). Americké ministerstvo zahraničí přiznává, že ačkoliv je „odhodláno snižovat Putinovy zisky“, pokud jde o činnost firem jako SLB, „jednoduše zastavit tok ruské ropy by mělo vážné důsledky pro globální ekonomiku.“

Psali jsme:

Putin sám bude vděčný za každou západní firmu, která zůstane. Zatímco jejich přítomnost poskytuje zdání legitimity jeho agresivní zahraniční politice, také představují mocnou mezinárodní páku. Rusko zabavilo aktiva společností, které se pokusily odejít, a uložilo povinnou 50% slevu na aktiva z „nepřátelských“ zemí prodaná ruským kupcům, spolu s vysokou „odchodovou daní.“ Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že „významné množství západních fondů a majetku pod ruskou jurisdikcí“ může být „předmětem ruských odvetných politik a akcí.“

Firmy, které v Rusku zůstávají, možná netrápí otázky morálky nebo geopolitické strategie. Místo toho sázejí na to, že tyto dodatečné rizika spojené s působením v Rusku přinesou větší odměny. Reputační škody a hrozba, že jejich aktiva by mohla padnout za oběť politickým machinacím v Kremlu, nejsou dostatečným důvodem, aby převažovaly nad jejich novou konkurenční výhodou.

(jar, UnHerd.com, repro: slb)


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?