Stále vyhrocenější obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou se posunula do nové, technologicky klíčové roviny. Čína, která dlouhodobě dominuje v produkci a zpracování tzv. vzácných zemin, tedy surovin zásadních pro výrobu čipů, elektromobilů, zbraní či technologií umělé inteligence, zavedla další vývozní kontroly na tyto kritické prvky. Ačkoliv se nejedná o úplný zákaz, Peking si tím ponechává možnost ztížit přístup k těmto materiálům nejen USA, ale i dalším zemím.

„Spojené státy nemají prostředky na výrobu materiálů, které potřebují pro zařízení, na nichž jsou existenčně závislé,“ říká Lyle Trytten, expert na kritické suroviny, v rozsáhlé analýze zveřejněné v magazínu TIME.

Vzácné zeminy jako neodym, dysprosium, terbium nebo wolfram hrají zásadní roli v moderním průmyslu. Neodym umožňuje chod elektromotorů, terbium a dysprosium se nacházejí ve vibračních jednotkách chytrých telefonů a wolfram se používá v municí, polovodičích nebo vrtacích hlavicích.

Téměř všechny tyto prvky těží a zpracovává Čína, která během posledních dekád vybudovala dominantní infrastrukturu a ovládla více než 80 % světového trhu. Závislost amerických firem, včetně technologických gigantů jako Tesla a Apple, je proto obrovská.

Když administrativa Donalda Trumpa opětovně přitvrdila vůči Číně v podobě cel a omezení přístupu k americkým technologiím, Čína reagovala kontrolami vývozu u sedmi vzácných zemin. Tento krok představuje varování, že Peking je připraven využít svou surovinovou převahu jako vyjednávací páku.


Bílý dům sice v nedávném celním balíčku výslovně vyňal kritické minerály, čímž uznal jejich strategický význam, přesto však Spojené státy zůstávají ve složité situaci. Vytvořit soběstačný řetězec zpracování vzácných zemin je běh na velmi dlouhou trať.

„I kdyby nové těžební projekty začaly hned teď, potrvá osm až deset let, než přinesou výraznou kapacitu,“ tvrdí Trytten. Americká infrastruktura pro těžbu a zpracování je zastaralá a chybí kvalifikovaní odborníci, navíc obor hornického inženýrství je v USA dlouhodobě na ústupu.

Navíc některé Trumpovy tarify, například na ocel a hliník, situaci ještě ztěžují. „Nedělejme cla na věci, které potřebujeme k vybudování infrastruktury,“ upozornil podnikatel Daniel O’Connor v podcastu Rare Earth Exchanges.

Hledání nezávislosti na čínských surovinách nabírá na intenzitě. Některé americké firmy zkoumají možnost těžby vzácných zemin na Měsíci. Jiné investují do průzkumu ložisek v Grónsku, kde se angažují například Bill Gates či Jeff Bezos. Ani tato cesta však není bez překážek.

„Grónsko má minimální domácí energetickou produkci a podobné suroviny najdete i jinde,“ upozorňuje Trytten. „Existují mnohem jednodušší místa pro těžbu než Arktida.“


„Každé automatizované zařízení, které se pohne po zmáčknutí tlačítka, pravděpodobně spoléhá na magnety ze vzácných zemin,“ připomíná inženýr Fabian Villalobos. „A pokud nejsou z Číny, budou ty firmy terčem,“ dodává. 

Krátkodobě se očekává zpomalení vývozu, než firmy získají příslušná vývozní povolení. Ale podle Villalobose se v delším horizontu rýsuje nebezpečnější scénář: sběr dat o trhu, který umožní Pekingu uvalit cílené sankce na konkrétní západní firmy, například zbrojařského giganta Lockheed Martin.

„To je to skutečné riziko. Čím více informací získáte, tím lépe můžete cílit na ty, kterým chcete zamezit v přístupu k těmto surovinám,“ varuje Villalobos.

Vzácné zeminy se staly klíčovým faktorem v novém geopolitickém uspořádání světa. Čína, která si svou dominantní pozici vybudovala systematicky a trpělivě, teď ukazuje, jak nebezpečná může být jednostranná závislost na surovinách. A zatímco Spojené státy hledají cestu ven, Čína drží v ruce trumfy. Tato válka se už nevede jen o cla a dovozní kvóty, ale hraje se o kontrolu nad samotnými základy moderní technologie.