Wall Street je v nejistotě ohledně dalšího Trumpova prezidentství. Po jeho zvolení americký dolar nejprve posílil v očekávání, že nová administrativa zavede masivní cla, což by vedlo k růstu inflace a následně k vyšším úrokovým sazbám ze strany Federálního rezervního systému. Nyní se však tento trend obrací, a některé analytické firmy předpovídají oslabení dolaru o 2 až 7 % v roce 2025.
Co se změnilo? Analytici si již nejsou jistí, že Trump skutečně spustí obchodní válku. Ačkoli opakovaně deklaruje záměr zvyšovat cla (naposledy například vůči Mexiku a Kanadě), zákulisní zprávy naznačují, že může jít jen o taktiku k dosažení výhodnějších dohod, komentuje zpravodajský server UnHerd.com.
Jedním z klíčových náznaků je nominace Scotta Bessenta na post ministra financí. Bessent, známý manažer hedgeového fondu a bývalý spolupracovník George Sorose, je častým hostem v Trumpově sídle Mar-a-Lago. Přestože v minulosti občas naznačil podporu protekcionistickým opatřením, nepůsobí jako radikální zastánce cel. V jednom z letních rozhovorů uvedl, že místo obchodních válek by Spojené státy měly s partnery vytvořit nový měnový systém, podobný systému Bretton Woods po druhé světové válce.
Potenciální dohoda o novém měnovém systému by mohla mít dalekosáhlé důsledky. Mírnější variantou by mohl být nový ekvivalent Plaza Accord z 80. let, kdy USA a Japonsko koordinovaně oslabily dolar vůči jenu, aby vyrovnaly obchodní nerovnováhu. Obdobná dohoda by mohla pomoci snížit americký obchodní deficit a stabilizovat globální ekonomiku.
Na druhém, radikálnějším konci spektra by mohlo vzniknout zcela nové měnové uspořádání, inspirované návrhem Johna Maynarda Keynese na zavedení tzv. „bancoru“. Keynesův koncept představený v roce 1944 na konferenci v Bretton Woods předpokládal vytvoření mezinárodní banky a měny, která by automaticky korigovala obchodní nerovnováhy.
Pro Českou republiku, jakožto exportně orientovanou ekonomiku, by změny v globálním měnovém systému měly zásadní dopady. Oslabení dolaru by mohlo zvýšit konkurenceschopnost českého exportu, zejména do USA. Na druhou stranu by jakékoli náhlé změny měnových vztahů mohly vést k nestabilitě na finančních trzích a zpomalit investice.
Trumpův směr od protekcionismu k ambiciózní globální dohodě by mohl být krokem správným směrem. Namísto izolacionismu by USA mohly obnovit svou roli lídra v mezinárodním systému a hledat řešení pro společné problémy, jako je obchodní nerovnováha a měnová stabilita. Pro Evropu, včetně České republiky, by to znamenalo šanci přizpůsobit se novým pravidlům a posílit své postavení na globálním trhu.