Téměř 20 % celosvětově spotřebovávané ropy proudí touto klíčovou trasou, což z něj činí strategický bod nejen pro regionální, ale i pro globální stabilitu. Jakékoli narušení volného průchodu lodí v této oblasti by mohlo mít dalekosáhlé důsledky. Izraelský útok na Írán, který je častým tématem mezinárodních bezpečnostních diskuzí, by mohl být jiskrou pro takové narušení - a s tím spojený globální ekonomický kolaps.

Izrael dlouhodobě považuje Írán za existenční hrozbu, zejména kvůli jeho jadernému programu. V případě izraelského úderu na íránská jaderná zařízení by Írán mohl odpovědět uzavřením Hormuzského průlivu, na což opakovaně upozorňoval. Írán má v regionu značnou vojenskou přítomnost, včetně balistických raket a námořních sil, které by mohly efektivně blokovat tento úzký pás vody, a tak narušit tok ropy do světa.

Důsledky takového scénáře by byly katastrofální. Ceny ropy by okamžitě vystřelily do neudržitelných výšek, což by vedlo k energetické krizi nejen v Evropě, ale i v Asii a Americe. Závislost světové ekonomiky na ropě je stále značná, a jakékoliv skokové zvýšení její ceny by vedlo ke zpomalení hospodářského růstu, růstu inflace a potenciálnímu kolapsu klíčových průmyslových odvětví.
Ekonomové varují, že taková situace by mohla vyvolat globální recesi. Rostoucí náklady na dopravu by způsobily zdražení základních surovin a potravin. Energeticky závislé země, zejména v Evropě, které už nyní čelí výzvám v oblasti energetické bezpečnosti, by byly nejzranitelnější. Výsledkem by mohl být domino efekt krachů firem, propouštění a sociálních nepokojů.