Jak jsme viděli v posledních dnech, pouhá fáma o tom, že útok na íránská ropná zařízení je na spadnutí, stačila k tomu, aby ceny ropy vystřelily nahoru. Poptávka po ropě je známá svou neelasticitou, což znamená, že k prudkému nárůstu cen stačí jen malý výpadek nabídky, zatímco k poklesu cen postačuje mírný přebytek. Během vrcholu pandemie Covid-19 například americké futures na ropu klesly na minus 37 dolarů za barel, což znamenalo, že dodavatelé prakticky platili odběratelům, kteří byli ochotni ropu převzít.
Plán na zničení íránského ropného průmyslu by samozřejmě způsobil značné ekonomické škody Íránu, ale důsledky by nebyly omezeny pouze na tuto zemi. Jakýkoli konflikt, který zvyšuje mezinárodní ceny energie, zasáhne tvrdě i EU. Blok spotřebovává přibližně 11 % světové ropy a 8 % zemního plynu, přičemž produkuje pouze 0,5 % ropy a 0,9 % zemního plynu. Hlavní evropské ekonomiky, jako je Německo a Rakousko, jsou již nyní v recesi, zatímco Francie je na pokraji finanční krize. Pokud by se ceny ropy dostaly nad 100 dolarů za barel, žádný realistický scénář pro ekonomické oživení neexistuje, komentuje server UnHerd.com.
Ironií osudu by z takového scénáře mohl těžit někdo jiný: Vladimir Putin. Rostoucí ceny ropy by přinesly další miliardy do ruské válečné pokladny, což by žádná cenová regulace G7 nedokázala zastavit. To znamená, že jakýkoli útok na íránskou produkci by musel být okamžitě kompenzován dodatečnými dodávkami z jiných zdrojů.
V tuto chvíli lze předpokládat, že izraelské vedení si je vědomo všech těchto skutečností, a proto bude spíše hrozit, než aby provedlo plnohodnotný útok na íránský ropný průmysl. I omezený útok by však mohl mít významné důsledky, ty by však pravděpodobně byly krátkodobé a mohly by posloužit jako varování pro Evropany, aby konečně uvedli svou energetickou politiku do pořádku. Pokud ne, je jen otázkou času, kdy geopolitická nestabilita způsobí další velký cenový šok ropy a následně evropskou energetickou krizi.