Průmyslová výroba v květnu meziměsíčně výrazně klesla. Vliv na to měla i nižší výroba aut, kterou trápí nedostatek součástek v tuzemských automobilkách. Po dubnovém nárůstu výrazně klesla i produkce ve stavebnictví. Celkově tak zůstává i stavebnictví v útlumu s ohledem na přísné měnové podmínky. Přebytek zahraničního obchodu sice přetrval, a to zejména díky pozitivnímu saldu obchodu s motorovými vozidly, oproti dubnu se však snížil, komentuje Jaeomír Gec, analytik Komerční banky..

Hlavní překvapení z domácí ekonomiky v tomto týdnu přinesla červnová inflace. Ta z květnových 2,6 % y/y poklesla na cíl centrální banky, tedy na rovná 2,0 %. Konsensus trhu stejně jako květnová prognóza ČNB přitom počítaly s 2,4 % y/y. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,3 %. Výrazně se na tom podílelo zrychlení poklesu cen potravin a pohonných hmot na -0,6 % a -3,7 %. V červnu výrazně zvolnila i jádrová inflace, když se s snížila o 0,4 pb až na 2,2 % y/y (vs prognóza ČNB ve výši 2,6 % y/y). Po sezónním očištění podle nás jádrové ceny klesly o 0,1 % m/m, přičemž již v květnu byly cenové tlaky utlumené. To zřejmě reflektuje utaženou měnovou politiku a přetrvávající slabou spotřebitelskou poptávku.

E. Zamrazilová ani J. Procházka z ČNB vliv červnové inflace na svoje rozhodování příliš nepřeceňují. Ve čtvrtek poskytla rozhovor pro Seznam Zprávy viceguvernérka Eva Zamrazilová, ve kterém se znalostí červnových inflačních dat uvedla, že rychlé snižování úrokových sazeb nehrozí. Inflace je dle ní rozkolísaná. K poklesu cen přispěly i volatilními položky, které příště mohou překvapit opačným směrem. Člen bankovní rady Jan Procházka pro server Novinky řekl, že je podle něj padesátibodové snížení sazeb vysoce nepravděpodobné a nastává již fáze jemného ladění, které znamená standardní kroky po čtvrtkách procentního bodu. V souladu s prohlášením guvernéra Michla po posledním měnověpolitickém zasedání rovněž uvedl, že ČNB se v závislosti na nových datech bude rozhodovat mezi snížením sazeb a jejich stabilitou. Určitý posun lze však podle nás v poslední době spatřit v tom, kam až by podle členů bankovní rady mohla měnověpolitická klesnout. Zatímco ještě před květnovým zasedáním zaznívalo, že neutrální sazba by se mohla nacházet v intervalu 3,5-4 %, v poslední době E. Zamrazilová i A. Michl zmínili rozmezí 3-3,5 %. J. Procházka pak ve zmíněném rozhovoru uvedl, že neutrální sazba „stále vychází někde kolem tří procent“.

Koruna se po slabších datech, a především nižší červnové inflaci, vyhoupla nad 25,30 CZK/EUR, kde setrvala i po zbytek týdne. V mezitýdenním srovnání byla v pátek v páru s eurem slabší o 0,8 %, a pohybovala se tak nedaleko nejslabších hodnot za celý letošní rok. Současné úrovně devizového kurzu zohledňují poměrně výrazný očekávaný pokles domácích úrokových sazeb. Podle nás je otázkou zejména to, zda se v příštím roce repo sazba ČNB dostane až na trhem současně zaceněná 3 % nebo se spíše zastaví výše. My v našem základním scénáři nadále předpokládáme, že terminální sazba bude v tomto cyklu s ohledem na opatrnost zahraničních centrálních bank činit spíše 3,5 %.

Nižší než očekávaná byla také inflace ve Spojených státech. Spotřebitelské ceny v červnu klesly o 0,1 % m/m, zatímco se čekal jejich růst ve stejném rozsahu. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na 3,0 %. O desetinu nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která zpomalila z květnových 3,4 % y/y na 3,3 % y/y. Pozitivně vypadá i struktura, kdy zpomaluje růst cen nájemného, který je pro udržitelné dosažení inflačního cíle stěžejní. V samotném závěru týdne však dezinflační příběh částečně oslabily ceny průmyslových výrobců (PPI), které naopak v červnu překvapily nahoru a stejným směrem byla navíc revidována i jejich historie. Na trzích měly však měly větší dopad spotřebitelské ceny. Sázky na snížení úrokových sazeb Fedem do konce letošního roku v tomto týdnu narostly na více než 60 bb, zatímco začátkem týdne to bylo zhruba 50 bb. To pak přispělo k mezitýdennímu oslabení dolaru k euru o 0,5 % na 1,089 USD/EUR.