Podle Davida Gantze z Bakerova institutu pro veřejnou politiku při Riceově univerzitě představují tato cla „existenciální“ hrozbu pro severoamerickou automobilovou výrobu. „Zvýší náklady na všechno, co je do amerických automobilů dováženo z Mexika nebo Kanady,“ upozorňuje Gantz.

Podle odhadů společnosti Kelley Blue Book by nová cla mohla zvýšit průměrnou cenu nového vozu ve Spojených státech, která se již blíží 49 000 dolarům, o více než 3 000 dolarů. U některých velkých pickupů by nárůst mohl dosáhnout až 10 000 dolarů, uvádí americký zpravodajský časopis TIME.

Ekonomické dopady by se dále prohloubily, pokud by Kanada a Mexiko odpověděly odvetnými cly na americký export. Andrew Foran z TD Economics varuje, že pokud by cla ve výši 25 % zůstala v platnosti, mohlo by to způsobit pokles prodeje automobilů o 13,6 % ročně v Kanadě a o 10,6 % ve Spojených státech.

Severoamerická automobilová výroba je propojená již od roku 1965, kdy USA a Kanada zrušily vzájemná cla na automobily a jejich součástky. Mexiko se do systému začlenilo v roce 1994 v rámci regionální obchodní dohody NAFTA, kterou Trump v roce 2020 nahradil dohodou USMCA.

„Možnost čerpat relativně levnou ocel a hliník z Kanady, využít levnější pracovní síly v Mexiku a zároveň využít technologické know-how Spojených států dělá ze Severní Ameriky extrémně konkurenceschopné místo pro výrobu automobilů,“ vysvětluje Brett House, profesor obchodní fakulty Kolumbijské univerzity.


Kanada a Mexiko jsou klíčovými partnery amerického automobilového trhu. Z osmi milionů osobních a lehkých nákladních vozidel, které USA loni dovezly, pocházelo více než tři miliony z Mexika a 1,1 milionu z Kanady. Tyto dvě země jsou také největšími odběrateli amerických automobilů, neboť odebírají 53 % exportované produkce.

Trumpova cla by přitom zásadně narušila tento provázaný výrobní ekosystém. „Každý přejezd hranic bude znamenat nové náklady,“ upozorňuje Gantz. Administrativní komplikace by se dále stupňovaly, protože clo by bylo uvaleno pokaždé, když by komponenty putovaly mezi USA, Mexikem a Kanadou. „Bude to administrativní a byrokratická noční můra,“ dodává.

Další problém představují cla na ocel a hliník. Trump plánuje od 12. března zrušit výjimky na dovozy těchto kovů z Kanady a Mexika. Cla na ocel (25 %) a hliník (10 %) se tak u těchto dvou zemí zvýší na 50 %, což ještě více zatíží automobilové výrobce.

„Materiálové náklady porostou pokaždé, když komponenty projdou jedním z trhů a vrátí se zpět,“ varuje K. Venkatesh Prasad, senior viceprezident výzkumu v Centru pro automobilový výzkum. Už nyní si podle něj 40 % nejchudších amerických domácností nemůže dovolit nový vůz, a tento trend se ještě zhorší.

Šéf Fordu Jim Farley si již stěžoval, že nové tarify přinášejí „pouze náklady a chaos“. Generální ředitelka General Motors Mary Barra uvedla, že její společnost zkoumá různé scénáře, jak se situaci přizpůsobit. „Snažíme se najít způsoby, jak tyto dopady zmírnit,“ prohlásila na nedávné konferenci Wolfe Research. Předseda společnosti Stellantis John Elkann se naopak vyjádřil optimisticky a věří, že nové politiky pomohou americké výrobě a zaměstnanosti.


Trump tvrdí, že tato cla nejsou obchodním opatřením, ale mají zpomalit příliv nelegálních migrantů a fentanylu do USA. „Nemůžeme dovolit, aby tato pohroma nadále poškozovala USA. Proto, dokud se situace nezlepší nebo nebude vážně omezena, plánovaná CLA vstoupí v platnost 4. BŘEZNA, jak bylo oznámeno,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Přitom se zdá, že Kanada není významným zdrojem fentanylu. Americká celní služba loni zachytila na hranicích s Kanadou pouze 43 liber této drogy, zatímco na hranicích s Mexikem to bylo 21 100 liber.

Analytici se proto domnívají, že Trump má ještě jeden cíl: v příštím roce bude potřeba obnovit obchodní dohodu USMCA, kterou sám vyjednal v roce 2020. Přestože ji tehdy prezentoval jako velký úspěch, nepodařilo se mu snížit obchodní deficit s Kanadou a Mexikem, ten se naopak zvětšil. V případě Kanady je to především kvůli rostoucím exportům energetických surovin, na kterých je americký Středozápad a severovýchod závislý.

Trump se tedy pravděpodobně snaží získat páku na vyjednávání o změnách v USMCA, které by přinutily více automobilové výroby přesunout přímo do USA. Podle TD Economics však severoamerický automobilový průmysl čeká „dlouhé období zvýšené obchodní nejistoty a potenciálních narušení trhu“.

Pokud se Trumpova cla uskuteční, ekonomické následky mohou být dramatické nejen pro automobilový průmysl, ale i pro spotřebitele. Zvýšení cen vozidel by mohlo způsobit pokles poptávky a ohrozit pracovní místa v celém sektoru. Zároveň hrozí, že cla povedou k odvetným opatřením ze strany Kanady a Mexika, což by mohlo oslabit růst americké ekonomiky.

Zatímco Trump obhajuje svá opatření jako prostředek k ochraně amerických pracovních míst a bezpečnosti, mnoho expertů varuje, že výsledkem může být pravý opak, tedy vyšší ceny, nižší prodeje a ztráta konkurenceschopnosti celého automobilového