Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel na zboží z celého světa zasáhlo evropskou ekonomiku jako blesk z čistého nebe. Od čtvrtka 3. dubna 2025 vstoupila v platnost vlna nových cel, která hrozí přepsáním současného globálního obchodního řádu. Evropská unie, jejíž vývoz do USA dosáhl v roce 2023 hodnoty přes 5 bilionů eur, nyní čelí rovněž clům ve výši 20 %, přestože je jedním z největších obchodních partnerů USA.

Podle Trumpovy administrativy mají nová cla napravit „dlouhodobě nevyvážené obchodní vztahy“ a obnovit americkou výrobní základnu. Kromě EU byly tvrdě zasaženy i další země: Čína čelí celkové sazbě až 54 %, Japonsko 24 %, Indie 26 %. Většina ostatních zemí se musí připravit na základní clo ve výši 10 % na veškerý export do USA. Výjimku má jen několik států, jejichž obchodní bilance je s USA vyrovnaná. například Velká Británie bude čelit pouze 10% sazbě, uvádí server Epoch Times.

Ekonomové upozorňují, že se jedná o zásadní obrat ve světové obchodní politice. Robin Winkler z Deutsche Bank uvedl: „Clo přes 50 % na asijské zboží šokovalo trhy. Dopady na globální obchod budou mnohem horší, než se očekával,“ prohlásil Winkler.


Pod tlakem se ocitla i automobilka Stellantis, která vlastní značky jako Jeep, Fiat, Chrysler nebo Peugeot. Její akcie na burze v Miláně klesly o 3,5 %. Automobilový sektor jako celek, závislý na globálních dodavatelských řetězcích a výrobě v Mexiku, stojí před zásadním přerodem.

Vedle automobilového průmyslu se otřásají i evropské luxusní značky. Index Stoxx Luxury 10 propadl o 4,8 %, akcie společností jako Burberry, LVMH či Kering spadly až o 8 %. Citigroup upozorňuje, že značky jako Birkenstock, Brunello Cucinelli či Pandora získávají více než 30 % svých tržeb právě z USA, což je nyní ohroženo.

Podobně utrpěly i evropské nápojové firmy. Např. akcie pivovaru Heineken klesly o 1,3 %, lihovaru Pernod Ricard o 2,5 %. Organizace Spirits Europe proto apeluje na zachování stabilního obchodního prostředí.

V ohrožení jsou i oděvní značky jako H&M či Adidas, které využívají asijské dodavatelské řetězce. Vietnam a Kambodža se nyní potýkají s více než 40% cly. Experti radí přesun výroby do obchodně přívětivějších regionů nebo změnu obchodního modelu.


Pozitivní vývoj hlásí i evropské měny. Euro a britská libra dosáhly šestiměsíčního maxima vůči dolaru, švýcarský frank vystoupal nejvýše od října 2024. Analytici očekávají další posílení eura až na hodnotu 1,12 USD.

Bankovní sektor však zažil černý čtvrtek. Index Stoxx Bank ztratil 4,52 %, nejvíce za poslední dva roky. Standard Chartered spadl o 10 %, HSBC o 7,5 %. Důvodem je oslabení důvěry investorů v mezinárodní obchod a potenciální zpomalení růstu.

Farmaceutický sektor zatím uniká nejhorším dopadům, i když analytici varují, že v budoucnu by se mohl stát cílem amerických celních politik. Například akcie britských firem GSK a AstraZeneca naopak posílily, patrně díky dočasné výjimce ze zdanění.

Donald Trump tak znovu ukázal, že jeho druhé prezidentské období se bude nést ve znamení tvrdého protekcionismu a obchodního nacionalismu. Jak sám uvedl při ohlášení cel: „Je na čase, aby svět přestal zneužívat Ameriku. Hrajeme tvrdě, protože jsme příliš dlouho hráli fér.“

Zda jeho strategie přinese oživení americké výroby, nebo naopak destabilizuje světovou ekonomiku, ukáží příští měsíce. Pro evropské firmy však platí, že časy globální obchodní stability jsou definitivně pryč.