„Trumpova hrozba vojenským opuštěním Evropy nutí země starého kontinentu, včetně Česka, leckdy dramaticky navyšovat výdaje na zbrojení.
Z toho plynoucí vyhlížené další zadlužování Evropy zvyšuje náklady dluhu evropských zemí. V Německu dnes tyto náklady narůstají nejvíce od začátku roku 1990, tedy ještě od doby před znovusjednocením země.
Také česká vláda bude navyšovat výdaje na zbrojení. Od příštího roku tempem 0,2 % HDP ročně tak, aby roku 2030 dávala na zbrojení 3 % HDP.
Například patnáctileté dluhopisy české vlády z těchto důvodů dnes zažívají nejhorší den od začátku léta 2023. Výrazně narůstá výnos (tedy se prodražuje dluh české vlády) i na kratších splatnostech. Tento vývoj se pak silně promítá do zdražování zdrojů, jimiž banky kryjí poskytované hypotéky. Takže například sazba pětiletého korunového úrokového swapu stoupla dnes nejvýrazněji od loňského dubna (viz graf Bloomergu níže).
Od této sazby se poměrně těsně odvíjí úrok na hypotékách při tak časté, pětileté fixaci. Pro banky je tudíž nyní krytí těchto hypoték dokonce dražší než před rokem touto dobou, jak je rovněž patrné z grafu níže.
Na druhou stranu, větší zadlužení Evropy znamená hlubší deficity, tedy výraznější inflační tlaky, které by měly vést Českou národní banku k tomu, že bude snižovat svoji základní úrokovou sazbu ještě pomaleji, než se dosud čekalo.
Psali jsme:
Torpédoval Lipavský americké snahy o mírové řešení?
A protože od této sazby se poměrně těsně odvíjejí úrokové sazby na vkladech střadatelů v bankách, například na spořících účtech, ty by mohly být v nadcházející době úročeny o něco příznivěji, než se dosud mínilo,“ popsal důsledky plánovaného zvášení výdajů na zbrojení na síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
