Jakýkoliv náznak budoucích kroků guvernér Michl odmítl komentovat, když opět pouze zdůraznil závislost na nových datech. Podle nás bude celkový stav ekonomiky v kombinaci s inflací setrvávající uvnitř tolerančního pásma inflačního cíle i ve zbytku roku tlačit na další snížení úrokových sazeb. Ještě letos by se tak repo sazba měla dostat pod 4 %. Vzhledem k očekávaným závěrům a komunikaci byla reakce trhů minimální, komentuje Jaromír Gec, analytik Komerční banky.

Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v září podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ mírně zlepšila u podnikatelů i spotřebitelů. Spotřebitelský sentiment však stále zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, což indikuje, že oživení domácí poptávky bude pouze pozvolné. Dílčí zlepšení nelze vzhledem k vývoji zahraničních sentiment indikátorů (IFO index opět v září zaostal za očekáváními, německý průmyslový PMI spadl na roční minimum) z našeho pohledu přeceňovat ani u průmyslu.

Vláda ve středu schválila novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a návrh rozpočtu na rok 2025. V souvislosti s dodatečnými výdaji na likvidaci povodňových škod byl letošní deficit byl navýšen o 30 mld. na 282 mld. CZK a v příštím roce oproti původnímu návrhu o 11 mld. na 241 mld. CZK. Skutečný schodek by ale podle MF mohl být nakonec mírnější, když zatím nebyly povodňové škody vyčísleny a úpravy rozpočtů pracují s horní hranicí odhadů.

V tomto týdnu zveřejněné indikátory sentimentu z eurozóny zlepšení nepřinesly. V Německu v září meziměsíčně poklesly a zaostaly za odhady jak PMI ve zpracovatelském průmyslu, tak Ifo index. V pátek publikovaný souhrnný indikátor ekonomického sentimentu od Evropské komise (ESI) pak ukázal rovněž na mírné zhoršení, a nadále tak setrval pod svým dlouhodobým průměrem. Celkově sentiment indikátory zatím nenaznačují, že by se ekonomika eurozóny měla ve třetím čtvrtletí vymanit z růstového útlumu.

Inflace ve Španělsku i Francii v září poklesla pod 2 %. Harmonizovaná inflace ve Francii poklesla na 1,5 % y/y (oček. 1,9 % y/y), ve Španělsku na 1,7 % (oček. 1,9 % y/y). Vzhledem k tomu, že v obou případech bylo zpomalení inflace ještě výraznější, než očekávaly finanční trhy, došlo v závěru týdne k poklesu eurových tržních úrokových sazeb a navýšení sázek na další snížení úrokových sazeb ze strany ECB na říjnovém měnověpolitickém zasedání. Trhy aktuálně zaceňují zhruba 80% pravděpodobnost poklesu sazeb ECB v říjnu o 25 bb.

Nová data z americké ekonomiky byla smíšená. Spotřebitelská důvěra v září výrazně zklamala, když propadla ze srpnových 105,6 na 98,7 bodů, což patrně souviselo s obavami o zhoršování situace na americkém trhu práce. Propouštění nicméně zůstává umírněné, když týdenní počet nových žádostí poklesl na 218 tis. a klesající trend je od lokálního maxima v letních měsících patrný již několik týdnů. V pátek zveřejněné deflátory osobní spotřeby za srpen ukázaly mírnější než očekávaný růst jádrových cen, když jádrový deflátor vzrostl o 0,1 %, zatímco se očekávalo 0,2 % m/m. Zklamal rovněž srpnový růst osobních příjmů a výdajů. Dolar s přispěním těchto dat v samotném závěru týdne oslabil na 1,12 USD/EUR, což znamená mezitýdenní ztrátu ve výši 0,3 %.

Česká koruna v závěru týdne z oslabujícího dolaru vytěžit nedokázala. Lehké posílení v páru se společnou evropskou měnou v pátek ze středoevropských měn zaznamenal pouze polský zlotý.  Česká koruna k euru lehce oslabila a oproti začátku týdne ztrácela 0,4 %, když se obchodovala poblíž 25,15 CZK/EUR.