Největší evropská ekonomika dva poslední roky po sobě klesá a její klíčové průmyslové obory v čele se segmentem automotive v posledních letech setrvale ztrácejí podíl na globálních trzích. Rychlé změny směru a restart německé ekonomiky ani v našich optimistických scénářích nepřinesou viditelné zrychlení německého hospodářství v letošním roce (naše očekávání +0,3 %). O víkendu však může vykročit správným směrem.

O jaké reformy se jedná? Pravděpodobný vítěz (pravicová CDU/CSU) bude řešit dva hlavní směry problémů. Prvním a jednodušším z nich je slabá poptávka daná opatrností německých domácností (jedna z nejvyšších měr úspor v Evropě), ale také relativně hodně přísnou německou rozpočtovou politikou, které pravidla spojená s dluhovou brzdou nedovolují realizovat potřebné investice (obrana, energetika, doprava a další). Investoři si od nové vlády vedené CDU/CSU slibují rozvolnění pravidel spojených s dluhovou brzdou a vyšší investice zejména do infrastruktury a obrany, které mohou mít časem pozitivní multiplikační efekty do zbytku ekonomiky (nečekáme však dříve než v roce 2026).

Druhá reformní oblast je o poznání složitější – nová německá vláda musí reagovat na strukturální problémy domácího průmyslu a ztrátu jeho pozic na globálních trzích. Plány na snížení cen energií, snížení daňové zátěže a byrokracie a rozpohybování pracovního trhu však narážejí na daleko větší množství implementačních úskalí, a i shoda v koalici na nich může být o poznání složitější. Změna směru strukturálních politik mířících na "slabou nabídku" bude z podstaty věci pomalá, a proto nehledě na výsledek německých voleb předpokládáme, že přirozený růst německé ekonomiky v nejbližších třech letech výrazně nepřekročí 0,5 %.

O co tedy půjde konkrétně ve víkendových volbách? Trhům jde především o to, jak silné bude vítězství vedoucí pravicové CDU/CSU, zda bude moci vytvořit pohodlnou vládnoucí většinu buď s levicovou SPD nebo se stranou zelených (v ideálním případě si bude moci vybrat) a zda bude trojlístek CDU/CSU, SPD a Zelení ústavní většinu (⅔ v obou komorách parlamentu). V souvislosti s tím jde o to, jak silné budou zisky anti-systémové AFD a menších radikálnějších stran v čele s bývalými komunisty z Die Linke a novou extrémní levicí. Menší náskok CDU/CSU a větší fragmentace parlamentu obecně reformám přát nebude. Navíc bez ústavní většiny zmíněného trojlístku bude reforma fiskální politiky výrazně složitější.