Mezinárodní měnový fond (MMF) v nedávné zprávě varoval, že globální ekonomický řád, jak jej známe posledních 80 let, prochází zásadní proměnou. Stojíme na prahu éry nejistoty, která je přímo spojená se změnami v americké obchodní politice po návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu začátkem tohoto roku. Dle vyjádření hlavního ekonoma MMF Pierra-Oliviera Gourinchase jsou „stávající pravidla zpochybňována, zatímco nová se teprve formují“.
Podle nejnovější Zprávy o světovém hospodářském výhledu (World Economic Outlook), kterou MMF zveřejnil, očekává fond pro letošní rok zpomalení globálního růstu na 2,8 %, což je výrazný pokles oproti 3,3 % v roce 2024. Ještě v lednu fond předpokládal, že růst zůstane v roce 2025 stabilní, což však dnes již neplatí.
Hlavním důvodem tohoto obratu je zavedení „nejširších obchodních restrikcí od doby Velké hospodářské krize“, jak MMF výslovně uvádí. Trumpova administrativa od ledna zavedla plošné clo ve výši 10 % na téměř všechny dovozní položky do Spojených států, přičemž na čínské zboží byla zavedena cla v minimální výši 145 %. Vedle toho byly zavedeny takzvané „reciproční“ tarify proti hlavním obchodním partnerům včetně Mexika, Kanady a Evropské unie, a to s odůvodněním údajných neférových praktik ze strany těchto zemí.
„Náhlé zvýšení cel a obecnější nejistota v oblasti politiky může významně zpomalit globální růst,“ varuje ve zprávě hlavní ekonom MMF Gourinchas.
Podle MMF jde o změnu systémového charakteru, která může mít dlouhodobý dopad na světové trhy, a to nejen z hlediska ekonomických ukazatelů, ale i stability finančních toků a globálního investičního klimatu.
„Globální ekonomický systém, podle kterého většina zemí fungovala posledních 80 let, prochází resetem. Vstupujeme do nové éry,“ uvádí zpráva MFF.
Tato nejistota navíc ještě více prohlubuje volatilitu trhů. Investoři, firmy i celé státy nyní musí čelit prostředí, ve kterém pravidla hry nejsou jasně daná a mohou se kdykoliv dramaticky změnit. Administrativa USA zatím sice některé nové tarify „pozastavila“ do července s cílem vyjednat dvoustranné dohody, ovšem hrozba jejich opětovného zvýšení při jakékoli formě odvety partnerů stále visí ve vzduchu.
Podle odhadů MMF zpomalí v příštím roce růst americké ekonomiky na 1,8 %, což je výrazný pokles oproti 2,8 % v roce 2024, přičemž fond očekává další ochlazování i v roce 2026. Ještě závažnější je však předpověď pro klíčové americké obchodní partnery. Mexiko, Kanada i Čína mají podle MMF „čekat zásadní dopady“, přičemž čínský růst má klesnout na 4 % už letos, a to hlavně kvůli snaze vyrovnat se s efekty amerických cel. Oslabení poptávky a vzájemné obchodní bariéry ohrožují i většinu ekonomik Evropské unie.
Podle MMF se nyní jednotlivé vlády musejí rozhodovat mezi dvěma riziky: ztrátou vlastní konkurenceschopnosti při akceptaci amerických podmínek, nebo bolestivými ekonomickými dopady v případě, že se rozhodnou odpovědět vlastními celními opatřeními.
Psali jsme::
Kritici amerického přístupu upozorňují na to, že plošné zvyšování cel a „ekonomický nátlak“ vůči partnerům může krátkodobě zvýhodnit některé segmenty domácího průmyslu, z dlouhodobého pohledu však vede k oslabení důvěry v globální pravidla a podněcuje vlnu protekcionismu po celém světě.
„Obchodní napětí a nejistota ohledně politiky otřásly globálními trhy,“ uvádí se v závěru zprávy.
Jisté je jedno: globální ekonomický řád, založený na předvídatelnosti, otevřených trzích a multilaterální spolupráci, jak jsme ho znali po desetiletí, se otřásá v základech. Nyní hrozí, že se svět vrátí do éry blokového myšlení a permanentního obchodního konfliktu, jehož výsledkem bude stagnace růstu, klesající investice a zhoršující se životní úroveň pro miliardy lidí na celé planetě.
(Kyncl, IMF.org, foto: zai)
