Státní dluh České republiky dosáhl ve třetím čtvrtletí rekordní výše 3,334 bilionu korun, což je alarmující stav, který by měl být varovným signálem pro všechny občany a politické představitele. Ministerstvo financí to v pátek uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Přestože vládní činitelé hovoří o kontrole situace, realita je jiná. Státní zadlužení dosáhlo nových výšin, přičemž za jediný rok vzrostlo o více než 223 miliard korun. Na každého obyvatele tak teoreticky připadá dluh ve výši 306 460 korun. Míra zadlužení se vyšplhala na 42,3 % HDP, a nic nenasvědčuje tomu, že by se tato situace měla v blízké době zlepšit.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek sice poukázal na relativně nízkou krátkodobost dluhu a minimální závazky vůči zahraničí, ale i on upozorňuje na zásadní problém, a to že státní dluh neustále roste a s ním i úrokové náklady, které bude muset stát v budoucnu platit. S poklesem úrokových sazeb se sice zdá, že je tento problém momentálně odsunut, avšak růst celkového objemu dluhu naznačuje, že nás čekají ještě horší časy.
A to jsme teprve na začátku. Český státní rozpočet se topí v deficitech, a to již od roku 2020. Pandemie Covid-19 byla výmluvou pro enormní zadlužení, ale co nás čeká dál? Novelizovaný rozpočet na rok 2024 počítá se schodkem 282 miliard korun. A to vše bez větších investic do strukturálních reforem či budoucnosti země. Je zjevné, že zadlužení není pouze technický problém ekonomiky, ale spíše otázka politické neodpovědnosti.
Zde je nutné se ptát: Jak dlouho ještě budeme tolerovat neudržitelnou fiskální politiku, která nás vede k neodvratnému bankrotu? Dluh, který dnes vytváříme, nezmizí. Přesouváme jej na příští generace, které budou muset nést břemeno našich nekompetentních rozhodnutí. Výmluvy na “jednorázové” výdaje, jako jsou povodňové škody nebo pandemická opatření, již nejsou přesvědčivé.
Psali jsme:
Co víc, i když v evropském srovnání stále patříme k méně zadluženým zemím, není to omluva pro nečinnost. Česká republika by měla být vzorem v rozumném a odpovědném hospodaření, nikoliv stát v čele pelotonu těch, kteří neustále žijí na dluh. Každá koruna, kterou si dnes půjčujeme, nás v budoucnu bude stát mnohonásobně více.
Politické vedení České republiky musí přestat se sliby o snižování zadlužení, pokud nebude ochotno přijmout tvrdá opatření, která skutečně přinesou změnu. Dosavadní plány vlády na vyrovnání rozpočtu jsou spíše naivními sny než realistickými opatřeními. Nejsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit další roky rozpočtového deficitu. Pokud nechceme skončit v dluhové pasti, je čas na skutečnou reformu.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: cnb)
