Jedním z ekonomických vysvětlení této situace je překvapivá odolnost americké ekonomiky. Ačkoliv mnoho pozitivních dat vychází z vládního intervencionismu, nikoliv ze strukturálního zdraví ekonomiky země, existují určité faktory, které poskytují strategickou výhodu.
Mezi ně patří především prosperující energetický sektor USA, kde revoluce v těžbě břidlicového plynu a ropy stále přináší výnosy. Spojené státy jsou nyní největším světovým producentem surové ropy a významným hráčem v oblasti zemního plynu, což poskytuje dostupnou energii obnovujícímu se výrobnímu sektoru.
Když připočítáme vládní podporu, jako je zákon o snížení inflace, a investiční příležitosti v oblasti umělé inteligence a souvisejících oblastí, není překvapením, že rostoucí počet společností, zejména v Evropě, uvažuje o přesunu výroby do USA.
To vše předtím, než se dostaneme k vysokým úrokovým sazbám, které slibují lepší výnosy z amerických aktiv než alternativy v zahraničí, což způsobuje zvýšený příliv peněz do států, informuje serever UnHeard.com.
Zatímco titulky ve finančním tisku jsou zaměřeny na Japonsko, skutečným cílem těchto politik je Čína. Jak poukázali Albert Marko a Tony Nash z geopolitického blogu "Cloak & Dagger", kolísání jenu "má hluboké důsledky, zejména pro Čínu...
Tato situace by mohla narušit plány prezidenta Si na ekonomické oživení, které je zhoršováno faktory jako jsou vysoké ceny zlata a vysoký dolar, které by mohly odvádět likviditu z čínského bankovního systému."
Podobný problém vyzdvihl ekonom Brad Setser.
„Slabší jüan není známkou síly. To povede k otázkám, zda je čínská ekonomika tak silná, jak si lidé mysleli".
Již se objevují známky pomalejšího růstu čínských výrobních a služebních sektorů a mohou potvrzovat, že to skutečně tak je.
Psali jsme:
Si Ťin-pching potřebuje, aby ekonomika jeho země vypadala odolně, a vštěpovala lidem důvěru, že "velký kompromis", který s nimi čínská komunistická strana uzavřela, stá le platí: jednostranická vláda s omezenými politickými právy výměnou za hospodářský růst a prosperitu. S tím, jak dolar drtí jen, trpí sice ekonomika Tokia, ale zároveň se otevírají příležitosti pro jeho exportní průmysl, což může podnítit přesun výrobních kapacit z Číny do Japonska.
V posledních letech jsme slyšeli o konci dominance amerického dolaru jako světové měny a nemůže být pochyb o tom, že někteří by si tento scénář přáli. Jak však poslední týdny ukázaly, zatím nemá USD sobě rovného — a Washington je ochoten tuto páku využít kdykoli to bude možné.
(nov, Unherd.com, screen: cfr)
