Nejvíce rostla indická ekonomika , která zrychlila ze 7,2 na 7,3 procenta. Další je Čína s růstem 5,2 procenta po třech procentech o rok dříve. První trojku završuje Indonésie, jejíž HDP se zvýšil o 5,1 procenta oproti 5,3 procenta v roce 2022. Hospodářský růst Turecka loni zpomalil z 5,5 procenta na 4,5 procenta.

Ruská ekonomika vzrostla o 3,6 procenta, což plně kompenzuje pokles v roce 2022 o 1,2 procenta.

Kromě Ruska, Číny a Indie se tempo růstu HDP mezi zeměmi G20 zrychlilo také ve Spojených státech – na 2,5 procenta z 1,9 procenta o rok dříve, a také v Japonsku – na 1,9 procenta z jednoho procenta.

V ostatních zemích se zpomalil, nejvíce mezi G7: ve Spojeném království - 43krát na 0,1 procenta, v Itálii - čtyřikrát na 0,9 procenta, ve Francii a Kanadě - třikrát, na 0,9 procenta a 1,1 procenta.

Argentina byla poslední ze zemí G20, která zveřejnila údaje o HDP za rok 2023: klesla o 1,6 procenta oproti hospodářskému růstu o pět procent v předchozím roce. Pokles zaznamenaly také Saúdská Arábie (0,8 procenta) a Německo (0,3 procenta), přičemž jejich ekonomiky v předchozím roce vzrostly o 7,5 procenta a 1,8 procenta. Pro tyto tři země jde o první pokles HDP od roku 2020.

V Mexiku vzrostl HDP o 3,2 procenta oproti 3,9 procenta o rok dříve, v Austrálii o 2,7 procenta oproti 3,7 procenta a v Jižní Koreji o 1,4 procenta oproti 2,6 procenta. V EU, která je rovněž součástí G20, přitom tempo hospodářského růstu kleslo na 0,4 procenta z 3,4 procenta.

Členové BRICS Brazílie a Jižní Afrika vykázaly hospodářský růst, i když v africké zemi zpomalil na 0,6 procenta z 1,9 procenta a v latinskoamerické zemi na 2,9 procenta ze tří procent.