Oleg Itskhoki z Harvardovy univerzity a Elina Ribakova z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii tvrdí, že sankce měly být zavedeny mnohem důrazněji hned po invazi, namísto postupného zavádění v několika vlnách.
„Při zpětném pohledu je zřejmé, že neexistoval důvod neuložit všechna možná rozhodující opatření proti Rusku okamžitě poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi v únoru 2022,“ píší autoři ve své zprávě. Přesto Ribakova v nedávném rozhovoru s novináři zdůraznila, že „klíčovým závěrem je, že sankce nejsou kouzelná střela.“
Výzkumníci tvrdí, že Rusko se na finanční postihy dokázalo připravit díky zkušenostem ze sankcí, které byly uvaleny po anexi Krymu v roce 2014. Dopad sankcí také oslabila neschopnost přimět více zemí k jejich uplatnění, zejména ekonomické mocnosti jako Čína a Indie.
Zpráva uvádí, že „ačkoli je počet sankcí vysoký, jejich skutečný dopad na ruskou ekonomiku je méně jasný“ a dodává, že „globální spolupráce je nezbytná.“
Otázka, co činí sankce účinnými nebo naopak neúčinnými, je důležitá nejen v kontextu války mezi Ruskem a Ukrajinou. Sankce se staly klíčovým nástrojem Spojených států a dalších západních zemí, jak vyvíjet tlak na své protivníky, aby změnili své chování a politiku, aniž by došlo k přímému vojenskému konfliktu, komentuje server ArabNews.com.
Omezený dopad sankcí na Rusko byl patrný již nějakou dobu, ale tato zpráva přináší podrobnější obraz toho, jak se Rusko přizpůsobilo a co to může znamenat pro budoucí účinnost amerických sankcí.
Zpráva bude představena příští týden v Brookingsově institutu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uvalily Spojené státy sankce na více než 4 000 osob a firem, včetně 80 procent ruského bankovního sektoru podle objemu aktiv.
Bidenova administrativa uznává, že samotné sankce nejsou dostatečné k zastavení ruské invaze - od roku 2022 poskytly Spojené státy Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 56 miliard dolarů. Mnozí odborníci na politiku však tvrdí, že sankce nejsou dostatečně tvrdé, jak ukazuje růst ruské ekonomiky. Američtí představitelé uvedli, že Rusko se obrací na Čínu pro obráběcí stroje, mikroelektroniku a další technologie, které Moskva používá k výrobě raket, tanků, letadel a další vojenské techniky, jež nasazuje ve válce.
Zástupce amerického ministerstva financí poukázal na prohlášení ministryně financí Janet Yellenové z červencového setkání ministrů financí skupiny G20, kde označila kroky proti Rusku za „bezprecedentní.“
„Stále tvrdě postihujeme ruské obcházení sankcí a posílili jsme naši schopnost zacílit na zahraniční finanční instituce a kohokoli dalšího na světě, kdo podporuje ruský válečný stroj,“ uvedla.
Přesto se Rusku podařilo obejít cenový strop ve výši 60 dolarů za barel na vývoz své ropy, který uvalily Spojené státy a další demokracie skupiny G7 podporující Ukrajinu. Tento strop se prosazuje tím, že se západním pojišťovnám a přepravním společnostem zakazuje manipulovat s ropou prodávanou nad touto cenou. Rusko však dokázalo cenový strop obejít sestavením vlastní flotily starých tankerů, které nevyužívají západní služby a přepravují 90 procent ruské ropy.
Psali jsme:
Spojené státy prosazovaly cenový strop jako způsob, jak snížit ruské zisky z ropy, aniž by došlo k vyřazení velkého množství ruské ropy z globálního trhu, což by vedlo k růstu cen ropy, pohonných hmot a inflace. Podobné obavy vedly Evropskou unii k tomu, že téměř rok po invazi neuložila úplné embargo na většinu ruské ropy.
Lídři skupiny G7 se dohodli na vytvoření půjčky ve výši 50 miliard dolarů na pomoc Ukrajině, financované z úroků získaných z ruských zmrazených aktiv centrální banky, která slouží převážně jako zástava v Evropě. Spojenci se však zatím nedohodli na způsobu, jak tuto půjčku strukturovat.
Závěrem lze říci, že i přes značný počet a rozsah sankcí, které západní státy na Rusko uvalily, se ukazuje, že jejich účinnost je značně omezená. Rusko se dokázalo na ekonomické postihy nejen připravit, ale i najít cesty, jak je obejít, zejména díky podpoře nezúčastněných velmocí, jako jsou Čína a Indie. Zároveň se ukazuje, že sankce samy o sobě nejsou dostatečným nástrojem k dosažení změny politického kurzu nebo ukončení vojenské.
(dan, arabnews.com, repro. LifeLens)
