Nedávné setkání lídrů BRICS v Kazani se podle The Financial Analyst stalo klíčovým momentem v globální ekonomické sféře. Rozšíření této skupiny, která nyní zahrnuje Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty, ukazuje, že BRICS se staví do pozice protiváhy západní ekonomické dominance, zejména té, kterou představuje skupina G7. Ambice vytvořit multipolární svět již nejsou pouhou aspirací, ale odrazem strategického posunu, který by mohl zásadně ovlivnit mezinárodní obchod a diplomacii.
S rostoucím povědomím o ekonomických nerovnostech ve světě začínají země BRICS prosazovat svůj společný hlas. Skupina nyní zastupuje přibližně 45 % světové populace a významnou část globálního HDP, což naznačuje, že dochází k posunu rovnováhy sil. Nicméně zatímco rétorika kolem tohoto rozšíření zdůrazňuje rovnost a sdílené vize, realita je složitější. Čína se svým obrovským ekonomickým potenciálem vrhá dlouhý stín na ostatní členy BRICS.
Čísla hovoří jasně. Čínský HDP, měřený podle parity kupní síly, daleko převyšuje součet ekonomik všech ostatních osmi členů. Tato dominance vyvolává otázky o skutečné povaze partnerství uvnitř BRICS. Je tato skupina skutečně koalicí rovnocenných partnerů, nebo je to spíše hierarchie, kde Čína hraje hlavní roli?
Začlenění bohatých ropných států, jako je Írán a Spojené arabské emiráty, posílilo energetický vliv této skupiny, čímž zvýšilo její podíl na globální produkci ropy téměř na 30 %. Toto není jen statistika; jedná se o strategickou výhodu, která by mohla změnit energetické trhy a zpochybnit stávající pořádek. Zatímco svět bojuje s klimatickými změnami a přechodem na obnovitelné zdroje energie, důraz BRICS na fosilní paliva může vyvolat bouřlivé debaty o udržitelnosti a odpovědnosti. Posilují tyto státy jen stávající status quo, nebo jsou skutečně odhodlány vyvinout nový ekonomický model, který upřednostňuje rovnoměrný růst?
Navíc poměrně skromný 22 % podíl skupiny na globálním vývozu zboží vyvolává otázky. Čína přispívá téměř dvěma třetinami vývozu BRICS, což nastoluje otázku, zda ostatní členové dokážou vytvořit vlastní ekonomické identity, nebo zda zůstanou v ekonomické sféře Číny. Tato závislost by mohla podkopat důvěryhodnost skupiny jakožto zastánce globálního Jihu, zvláště pokud se nepodaří diverzifikovat svou ekonomickou základnu.
Psali jsme:
Odmítnutí členství Argentiny a nerozhodnost Saúdské Arábie poukazují na složitosti a problémy uvnitř BRICS. Zatímco rozšíření je oslavováno, zároveň zdůrazňuje rozdílné zájmy a priority členských zemí. Vize BRICS jako šampión globálního Jihu", kterou prezentoval jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, hrozí, že bude rozmělněna, pokud nebudou řešeny vnitřní mocenské dynamiky.
Jak BRICS prochází svou nově nabytou pozicí, svět ho bude pečlivě sledovat. Vynoří se jako skutečná alternativa k západně vedeným institucím, nebo se stane dalším bojištěm pro mocenské boje? Odpovědi na tyto otázky budou mít zásadní důsledky pro globální ekonomiku a politiku, zpochybní stávající normy a vyvolají debaty, které by mohly redefinovat mezinárodní vztahy na mnoho dalších let.
(nov, financialanalyst, repro: cnn news18)
