Raiffeisenbank International (RBI), největší západoevropská banka působící v Rusku, se potýká s problémy kvůli blokaci svých zisků v této zemi. Plánovaný složitý obchod měl tuto situaci řešit, ale nakonec byl odvolán, informuje německý deník Handelsblatt.
Rakouská Raiffeisenbank International zažila značný neúspěch ve své snaze stáhnout své zisky z ruského trhu, když musela odstoupit od dohody o koupi akcií stavebního gigantu Strabag, jak oznámila ve středu. Cílem transakce bylo převést zisky z ruské dceřiné společnosti, které jsou kvůli sankcím blokovány, zpět do Vídně
Tento obchod však byl od počátku kontroverzní. Akcie Strabagu jsou připisovány ruskému oligarchovi Olegu Deripaskovi, spojenci Vladimira Putina, který je zasažen západními sankcemi. Zejména američtí úředníci z ministerstva financí vyjádřili obavy a zpochybnili legitimitu obchodu, jak uvedla agentura Reuters na konci března.
Podle serveru Handelsblatt své rozhodnutí zdůvodnila banka tím, že v komunikaci s příslušnými úřady nedostala potřebnou podporu. Porušení sankcí by mohlo pro RBI znamenat pokuty. Tento komplexní obchod měl zahrnovat převod přibližně 28% akcií Strabagu od Deripasky za 1,5 miliardy eur prostřednictvím zprostředkující společnosti. Akcie měly následně být převedeny jako hmotná dividenda do RBI ve Vídni.
Pro obě společnosti by to byl úspěch: RBI by získala přístup k části zisků v Rusku a Strabag by se zbavil spoluvlastníka Deripasky, jehož vliv se snaží stavební koncern omezit již dva roky.
Deripaska prodal svůj podíl koncem března ruské společnosti Iliadis, která měla akcie převést na ruskou pobočku RBI. Identita za společností Iliadis však zůstala neznámá, což z obchodu dělalo problém. Deripaska jako sankcionovaná osoba nemůže přímo či nepřímo dostávat finanční prostředky, což nebylo dostatečně zaručeno.
Generální ředitel RBI Johann Strobl označil transakci před měsícem na valné hromadě za přípustnou s tím, že byly dodrženy sankční předpisy. Přesto obchod selhal, což zvyšuje tlak na banku. RBI je největší západní finanční institucí v Rusku a země je pro ni zdaleka nejziskovějším trhem. Od vypuknutí války se zisky ruské pobočky zvýšily: v roce 2023 činily 1,3 miliardy eur, v roce 2022 dokonce 2 miliardy eur.
Minulý týden bylo oznámeno, že RBI zaplatila ruskému státu za minulý rok téměř 500 milionů eur na daních - více než všechny ostatní západní banky dohromady. Tyto peníze přímo podporují válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Psali jsme:
Za to všechno čelí RBI značnému reputačnímu riziku, zejména když se zdá, že banka není zcela vážně odhodlána k rychlému odchodu z ruského trhu kvůli vysokým ziskům. Nedávno "Financial Times" odhalil, že od prosince banka vypisovala desítky pracovních míst, pro které zveřejnila přes 2400 inzerátů.
RBI to zdůvodňuje nutností udržet provozní schopnost své dceřiné společnosti vzhledem k plánovanému prodeji. Do konce roku 2023 se jí podařilo snížit objem úvěrů v Rusku o více než polovinu. Evropská centrální banka (ECB) však považuje tento pokrok za příliš pomalý a nedávno banku vyzvala, aby urychlila svůj odchod z Ruska. Ve středu banka uvedla, že nadále usiluje o odstranění své ruské pobočky z konsolidované bilance.
Tento případ ukazuje, jak složité může být pro velké mezinárodní finanční instituce vymanit se z podmínek trhu, který se stal politicky a ekonomicky problematickým, zvláště když jsou v sázce velké finanční zájmy. RBI se nyní musí potýkat s vážnými strategickými rozhodnutími, která budou mít dlouhodobý dopad na její globální operace a reputaci.
(jk, handelblatt, repro: Daily Mail)
