Prezident Ukrajiny Vladimír Zelenskij čelí otázkám, proč Kyjev nadále umožňuje přepravu ruské ropy přes své území, ale odmítá povolit obdobnou přepravu ruského plynu. Podle ekonomického experta Lukáše Kovandy za tím může být geopolitická kalkulace související s politikou zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco ruská ropa proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska a také do Česka, situace u plynu je jiná. Slovenský premiér Robert Fico očekával, že podobně jako v případě ropy Kyjev povolí i tranzit plynu. Detaily dohody měl údajně projednávat během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Zelenskyj ale na konci minulého týdne oznámil, že Ukrajina přepravu ruského plynu nepovolí.
Klíčem k pochopení rozdílného přístupu Ukrajiny k ropě a plynu může být politika Donalda Trumpa. Ten koncem minulého týdne pohrozil Evropské unii zavedením cel, pokud nezačne odebírat více amerických energetických surovin. Zelenskij tím obdržel jasný signál – pokud chce zajistit pokračování americké vojenské podpory, musí se přizpůsobit. Blokování ruského plynu může být gestem vstřícnosti vůči Trumpovi.
Polsko jako spojenec USA z této situace profituje díky tranzitním poplatkům. Americké společnosti zase získají další odbytiště pro své energetické suroviny. Pro Trumpa jde o jednoznačně příznivý výsledek, který upevňuje jeho vliv v regionu. Zelenskij si tím u něj navíc získává kladné body.
Závislost na amerických energetických dodávkách však znamená vyšší ceny pro evropské odběratele. Slovensko sice nebude bez plynu, ale jeho energetická bezpečnost a ekonomická stabilita budou podrobeny novým výzvám.
Jak Kovanda uzavírá, skutečným hybatelem těchto změn není Zelenskij ani Putin, ale právě Donald Trump, jehož strategie má přímý dopad na energetické toky a geopolitickou dynamiku v Evropě.