Barnier dodal, že je zapotřebí více informací k posouzení „přesné reality“ veřejných financí Francie. Francie byla ještě před Barnierovým nástupem do funkce, kdy byl tento měsíc jmenován prezidentem Emmanuelem Macronem, zařazena do formálního řízení kvůli porušování rozpočtových pravidel Evropské unie.
Bank of France tento týden varovala, že plánovaný návrat k pravidlům EU o schodku do roku 2027 je „nereálný“.
Veřejný deficit Francie by měl v letošním roce dosáhnout přibližně 5,6 % HDP a v roce 2025 překročit 6 %, což je v rozporu s pravidly EU, která stanovují limit deficitu na 3 %.
„Objevuji, že rozpočtová situace země je velmi vážná. Tato situace vyžaduje více než jen hezké fráze. Je nutná zodpovědná akce,“ uvedl Barnier ve svém prohlášení pro AFP.
Nový premiér, který dosud neustanovil svou vládu, plánuje příští měsíc předložit parlamentu rozpočet na rok 2025, což bude první velká zkouška pro novou administrativu, komentuje server France24.com.
„Nepřichází v úvahu"
Krátce po svém nástupu do úřadu na začátku září Barnier v rozhovoru uvedl, že „Francouzi chtějí větší spravedlnost“ v oblasti daňové politiky, zatímco někteří politici zmiňují možnost zvýšení daní, o které premiér údajně mluvil v soukromí.
Takový krok by byl červeným hadrem pro spojence prezidenta Macrona, který v minulosti snížil korporátní daň z 33,3 % na 25 % a rovněž snížil daně pro domácnosti, včetně nejbohatších poplatníků.
Macron tvrdí, že od svého nástupu do úřadu v roce 2017 snížil celkovou daňovou zátěž o 50 miliard eur (56 miliard dolarů).
Ministr vnitra Gérald Darmanin, jeden z nejvěrnějších spojenců Macrona, ve středu prohlásil, že „nepřichází v úvahu“, aby se přidal k vládě, která by zvyšovala daně.
Pandemické výdaje a pomalý růst však způsobili dramatický nárůst francouzského deficitu, což vedlo k zahájení procedury přehnaného deficitu EU, která má za cíl přimět zemi k vyjednání plánu s Bruselem na snížení deficitu nebo dluhových úrovní.
Ministr financí Bruno Le Maire, který brzy skončí ve funkci, slíbil, že deficit sníží pod 3 % do roku 2027, ale mnozí analytici tento plán považují za nereálný.
Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau tento týden uvedl, že tento cíl není „realistický“, pokud vláda nebude ochotna riskovat „zastavení růstu“.
Zdánlivě podporujíc Barnierův přístup, Villeroy de Galhau vyzval k „výjimečnému a rozumnému úsilí“ od některých velkých firem a bohatých poplatníků, aby se podařilo stabilizovat finance. Francie si podle něj nemůže dovolit „nefinancované“ daňové škrty.
Psali jsme:
Přísnější fiskální politika by však mohla přivést Barniera do střetu s Macronem, který do funkce jmenoval tohoto zkušeného politika – známého hlavně jako hlavního vyjednavače EU pro brexit – v naději, že přežije brzké hlasování o důvěře v parlamentu.
Chyba vracet se zpět
„Chceme stabilní fiskální politiku, která nenaruší kroky, které vedly ke snížení nezaměstnanosti a ke zvýšení atraktivity naší země,“ uvedl Jean-René Cazeneuve, poslanec Národního shromáždění a spojenec Macrona. „Byla by to strašná chyba vracet se zpět.“
Laurent Wauquiez, předseda parlamentní skupiny konzervativní strany Les Républicains, na které Barnier bude spoléhat, minulý týden prohlásil, že „v určitých oblastech jsou potřeba pravicová opatření“. To podle něj znamená „žádné zvyšování daní“.
Daňová otázka pravděpodobně prohloubí napětí mezi Macronem a Barnierem, který byl údajně podrážděn tím, že ho prezident neinformoval o jmenování ministra zahraničí Stéphane Sejourné do Evropské komise.
„Vzhledem k tomu, jaký má Michel Barnier názor na Evropu a ztrátu francouzského vlivu, si myslím, že právě utrpěl svou první potupu,“ uvedl jeden poslanec LR pod podmínkou anonymity.
(jk, france24, repro: DW News)
