Na výdajové straně státního rozpočtu naproti tomu stále dominují rostoucí náklady na sociální dávky (meziročně +62,5 mld.) a mimořádná opatření spojená s řešením vysokých cen energií (+44,4 mld.). V prvním případě hrají zásadní roli vyšší důchody, resp. jejich letošní mimořádná valorizace, stejně jako loňská navýšení. Ve druhém případě jde primárně o nárůst běžných transferů podnikatelům, především z důvodu kompenzací za dodávky elektřiny a plynu zákazníkům a ztrát způsobených zastropováním cen energií.
Co čekat od druhé poloviny tohoto roku? Státnímu rozpočtu by měly pomoci jednorázové platby, ať již půjde o vyplacení mimořádné dividendy ČEZu (54 mld.) v srpnu nebo splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí v září. Zejména okolo plánovaného inkasa daně z nadměrných zisků však panuje velká nejistota a realisticky lze čekat, že daňový výběr bude – oproti plánovaným 85 mld. – o desítky miliard nižší. Doposud přiteklo do státního rozpočtu zásluhou windfall tax pouze 12,8 mld Kč.
Dle ministra financí Zbyňka Stanjury vláda nyní hospodaření vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné ve druhém pololetí přistoupit k úsporným opatřením. Ta však v takto krátkém časovém horizontu v zásadě nemohou mít jiný než plošný charakter, u nichž je diskutabilní dlouhodobý přínos ve vztahu k prioritám dalšího rozvoje ekonomiky.
Navzdory pozitivnímu červnovému překvapení zůstáváme směrem k celoročnímu plnění státního rozpočtu obezřetní. Plánovaný schodek 295 mld. Kč je z našeho pohledu stále ambiciózní a k jeho dosažení by bylo potřeba poměrně razantních výdajových škrtů ve zbytku roku, na kterých se bude zřejmě těžko hledat politická shoda. V souhrnu proto nadále předpokládáme, že schodek státního rozpočtu dosáhne za celý letošní rok okolo 350 mld. Kč.