Projekt „Stargate“ představuje největší infrastrukturní plánu pro umělou inteligenci v dějinách. S rozpočtem 500 miliard dolarů, podporou klíčových technologických firem a silným politickým zázemím má projekt posunout USA do čela AI revoluce. Co to znamená pro Evropu, která se snaží držet krok?
V úterý v Bílém domě prezident Donald Trump spolu s vedoucími představiteli společností Softbank, Oracle a OpenAI představil ambiciózní projekt „Stargate“, jehož cílem je vybudovat nejpokročilejší AI infrastrukturu na světě. Investice ve výši 500 miliard dolarů má podpořit nejen výstavbu 20 moderních datových center, ale také urychlit vývoj umělé inteligence, zajistit technologické prvenství USA a vytvořit přibližně 100 000 nových pracovních míst, uvádí článek publikovaný v německém deníku Handelsblatt.
Trump na tiskové konferenci zdůraznil, že jde o projekt, který bude formovat příští generace. „Tento plán zajistí, že Amerika bude navždy na špičce AI technologie. Naše administrativa odstraní překážky a usnadní rychlou realizaci tohoto projektu,“ prohlásil. Součástí plánu je také usnadnění stavebních povolení a zajištění přístupu k levné energii, včetně podpory fosilních paliv a jaderné energie.
Jaké firmy stojí za projektem?
Projekt „Stargate“ je společnou iniciativou několika technologických gigantů:
• OpenAI, která bude řídit operativní část projektu,
• Softbank, která slouží jako hlavní finanční investor,
• Oracle, zodpovědná za výstavbu a provoz datových center.
„Toto je nejvýznamnější projekt naší doby,“ řekl šéf OpenAI Sam Altman. „Změní způsob, jakým přistupujeme k vývoji technologií a jejich využití ve všech sektorech.“
Co odlišuje „Stargate“ od jiných projektů?
Projekt se vyznačuje především silnou politickou podporou ze strany Bílého domu. Trumpova administrativa se zavázala k vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj AI, včetně snižování regulačních bariér a ochrany duševního vlastnictví.
„Trumpova politika v oblasti AI je jasná: méně regulací, více investic a zajištění energetické stability,“ uvedla Laura Möller, ředitelka Centra pro podnikání v oblasti umělé inteligence v Německu. Podle ní je právě tato politická podpora klíčovým faktorem, který odlišuje „Stargate“ od ostatních AI projektů ve světě.
Evropská unie sice pracuje na iniciativě „AI Factories“, která má vytvořit sedm center pro vývoj AI. Tato centra však disponují rozpočtem pouze 1,5 miliardy eur, což je v porovnání s americkými investicemi zanedbatelné. Podle Möller by EU potřebovala více partnerů z privátního sektoru, kteří by mohli konkurovat Softbank nebo Oracle.
Proč Evropa zaostává?
Evropa čelí několika klíčovým problémům:
1. Nedostatek rizikového kapitálu: Investice do evropských AI projektů jsou výrazně nižší než v USA.
2. Regulace: Přísná pravidla brzdí inovace a odrazují investory.
3. Chybějící jednotná strategie: Zatímco USA a Čína mají jasně definované cíle, Evropa se potýká s roztříštěností přístupů.
„Bez zásadní reformy regulačního prostředí a větší podpory vědy a podnikání budeme nadále přicházet o talenty, které odcházejí do USA,“ dodává Möller. Podle ní musí EU vytvořit jednotnou strategii a zvýšit financování AI, aby mohla konkurovat globálním hráčům.
Analytici varují, že pokud Evropa nezvýší své investice a nezlepší své regulační prostředí, USA a Čína budou diktovat směr vývoje AI. Náklady na vývoj nových modelů umělé inteligence se totiž neustále zvyšují. Například výcvik modelu ChatGPT stál přibližně 3 miliardy dolarů, zatímco další generace může vyžadovat až 25 miliard dolarů.
Podle odborníků by Evropa měla investovat nejen do infrastruktury, ale také do vzdělávání a podpory start-upů. „Evropa má potenciál stát se lídrem v oblasti důvěryhodné AI, která chrání data uživatelů. To je oblast, kde můžeme vyniknout,“ uzavřel Wissing.
Projekt „Stargate“ je však jasným signálem, že USA mají v plánu udržet si dominanci v technologické oblasti. Evropě tak nezbývá než jednat rychle a rozhodně.