Nejednoznačný postoj prezidenta Donalda Trumpa k obchodní politice, jeho agresivní tarifní opatření a neustálé změny ve strategii způsobují chaos nejen v USA, ale i v globální ekonomice.
Ve středu se to opět projevilo na burze. Index Dow Jones Industrial Average zaznamenal pokles o 0,2 %, zatímco S&P 500 a Nasdaq vykázaly mírné zisky. Tento kolísavý vývoj však nenabízí investorům ani spotřebitelům žádnou jistotu. Naopak, rostoucí nervozita signalizuje, že Trumpova politika přináší více škody než užitku.
V této době nevyzpytatelnosti se experti shodují, že neexistuje univerzální recept na ochranu majetku. Zatímco mladší investoři mohou ještě spoléhat na dlouhodobé investice a doufat v budoucí růst, lidé blížící se důchodovému věku čelí reálné hrozbě, že jejich úspory se budou znehodnocovat.
Tina Kelly, důchodkyně z Charlotte, situaci popisuje stručně a jasně: „Je to šílené.“ Zdražování základních potravin, jako jsou vejce, ukazuje, že problémy se neomezují pouze na burzu, ale zasahují běžný život. A právě ti, kteří se nacházejí v ekonomicky nejzranitelnější situaci, jsou současnou krizí nejvíce postiženi, píše The Financial Analyst.
Klíčovým faktorem nestability je Trumpova politika cel. Prezident, který se prezentuje jako „tvrdý vyjednavač“, svými kroky spíše destabilizuje globální trhy, než aby přinášel prospěch americké ekonomice. Tím, že bez jasné strategie uvaluje cla na dovoz z Číny a dalších zemí, vytváří nejistotu pro podnikatele, investory i běžné spotřebitele.
Tento přístup narušuje nejen mezinárodní obchod, ale zvyšuje i ceny domácích výrobků, protože podniky přenášejí náklady na spotřebitele. Výsledkem je vyšší inflace, rostoucí náklady na život a oslabení kupní síly domácností. Američané tak z vlastní kapsy platí za Trumpovu obchodní politiku, která se měla obrátit proti Číně, ale ve skutečnosti poškozuje i samotné Spojené státy.
Tracie McMillion, vedoucí strategie globální alokace aktiv ve Wells Fargo Investment Institute, zdůrazňuje, že diverzifikace portfolia je klíčem k ochraně majetku. „Směs akcií a dluhopisů pomáhá tlumit poklesy,“ vysvětluje.
Přestože někteří analytici, včetně McMillion z Wells Fargo, tvrdí, že ekonomické údaje zatím na recesi neukazují, reálný dopad na běžné Američany hovoří jinak. Banky sice mohou očekávat „technický pokles“ jen v krátkodobém horizontu, ale obyčejní lidé už pociťují, že jejich příjmy nestačí na pokrytí rostoucích výdajů.
Situace tak stále více připomíná období před krizí v roce 2008, kdy se nejprve hovořilo o „dočasných problémech“, jen aby se o pár měsíců později ukázalo, že jde o plnohodnotnou ekonomickou katastrofu.
Podle ekonomů by lidé měli šetřit 10–15 % svého hrubého příjmu na důchod. Tento přístup je sice v teorii správný, ale v praxi je pro mnoho rodin nereálný. Rostoucí ceny bydlení, energií a základních potravin znamenají, že řada Američanů nemá z čeho spořit.
Trumpova administrativa se sice snaží situaci bagatelizovat, ale realita je neúprosná: Ekonomická krize v USA se prohlubuje, investoři i běžní lidé se potýkají s nejistotou a státní zásahy jen zvyšují napětí na trzích.
Vzhledem k aktuálním trendům je jasné, že pokud Washington nezmění kurz, hrozí Americe recese, která by mohla být ještě hlubší než ta z roku 2008. Trump se sice prezentuje jako lídr, který „chrání americké pracovníky“, ale ve skutečnosti vede zemi k ekonomickému propadu.
Otázkou tedy zůstává, jak dlouho ještě vydrží americká ekonomika pod tíhou této nekompetentní politiky.