Náklady na válku mezi Izraelem a teroristickou skupinou Hamás se odhadují na nejméně 27 miliard šekelů (6,8 miliardy dolarů) podle počátečních odhadů Bank Hapoalim, uvádí server The Times of Israel. 

V těchto odhadech je zohledněna masivní mobilizace 300 000 rezervních vojáků, kteří musí opustit svá pracovní místa - největší mobilizace od války Jom Kipur v roce 1973, kdy Izrael povolal 400 000 rezervistů - obnova infrastruktury, bydlení a části armády, očekávání dlouhodobé kampaně a náklady na několik let na rehabilitaci postižených vojáků a péči o rodiny padlých vojáků.

"V současné době je velmi těžké vědět, jak se válka vyvine - zda vyvolá pozemní kampaň na dobytí částí Gazy, která potrvá mnoho týdnů, nebo zda bude zahájena také kampaň na severu a jak dlouho budou rezervisté povoláváni k službě," uvedl hlavní stratég Bank Hapoalim, Modi Shafrir. "V současné době lze předpokládat (v hrubém odhadu) že náklady na současnou válku dosáhnou nejméně 1,5 % HDP, což znamená zvýšení rozpočtového schodku o nejméně 1,5 % HDP v příštím roce."

Projekce Bank Hapoalim je částečně založena na nákladech během předchozích válek, které Izrael vedl. Náklady druhé libanonské války v roce 2006, která trvala 34 dní, byly odhadnuty na 9,4 miliardy šekelů (2,4 miliardy dolarů), což je 1,3 % HDP, podle Institutu pro národní bezpečnostní studia (INSS). Náklady operace Olovo od prosince 2008 do ledna 2009 byly odhadnuty na 3,3 miliardy šekelů (835 milionů dolarů).

Předešlé války Izraele, jako například druhá libanonská válka v roce 2006, ochromily část země kvůli raketovým útokům, ale netrvaly dostatečně dlouho, aby úplně zastavily celou ekonomiku. Poté, co rakety přestaly a vojáci, rezervisté se vrátili domů, ekonomika země v poválečném období se dokázala rychle zotavit.

"Minulé zkušenosti ukazují, že dopad války na HDP se očekává hlavně v soukromé spotřebě a turistice. Nicméně velká mobilizace rezervních sil a odhad, že současná válka potrvá mnoho týdnů, se očekává, že způsobí větší přímé škody izraelské ekonomice ve srovnání s předchozími bojovými operacemi," řekl Shafrir.

Od překvapivého útoku Hamásu v sobotu, při kterém teroristé prošli komunitami v jižním Izraeli a zabili stovky civilistů, a Izrael následně vyhlásil válečný stav, místní akcie a dluhopisy klesly a mnoho podniků a škol v zemi zůstává uzavřeno, zatímco letecké společnosti zastavily většinu letů do Tel Avivu. Izraelská centrální banka tuto neděli oznámila, že prodá až 30 miliard dolarů v cizí měně, aby podpořila šekel a zabránila jeho kolapsu. Přes oznámení centrální banky se místní měna oslabila více než o 2 % během posledních dvou dnů a obchoduje se kolem 3,95 NIS za americký dolar.

V úterý Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že světová ekonomika čelí novým nejistotám z války mezi Izraelem a militanty Hamásu a mohla by pocítit dopady z konfliktu na Středním východě - zejména na ceny ropy.

MMF uvedl, že očekává, že celosvětový hospodářský růst se v roce 2024 zpomalí na 2,9 % z očekávaných 3 % letos. Prognóza pro příští rok je o něco nižší než 3 %, která byla předpovězena v červenci. To proto, že svět se dosud plně nevzpamatoval z krátkodobé recese způsobené COVID-19 a je otřesen dopadem vyšších úrokových sazeb a invazí na Ukrajinu.

Je "příliš brzy" na hodnocení dopadu na celosvětový hospodářský růst z několik dní trvající války mezi Izraelem a Hamásem, řekl na tiskové konferenci hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas. Uvedl, že MMF "situaci pečlivě sleduje" a poznamenal, že ceny ropy vzrostly za posledních několik dní o asi 4 %.

"Viděli jsme to v předchozích krizích a konfliktech. A samozřejmě to odráží potenciální riziko, že by mohlo dojít k přerušení výroby nebo dopravy ropy v regionu," řekl.

Premiér Benjamin Netanjahu již varoval, že lze očekávat dlouhotrvající a obtížnou válku, dokud nebudou dosaženy cíle vlády. Ekonomika země, ačkoli stále poměrně silná, je v klesajícím růstovém trendu.

Od začátku roku vedlo postupování kontroverzní justiční reformy ke zpomalení investic do high-tech sektoru, hlavního růstového motoru země, a oslabení směnného kurzu šekelu. Vysoké úrokové sazby, rostoucí inflace a očekávání zpomalení světové ekonomiky také zatěžují místní růst.

Před vypuknutím války Banka Izraele viděla ekonomiku růst rychlostí 3 % v letech 2023 a 2024, poté co se v předchozím roce rozrostla o více než 6 %.

V srpnu se izraelský fiskální deficit zvětšil na 1,3 % HDP, což je 23,1 miliardy šekelů (6 miliard dolarů), za předchozích 12 měsíců, protože státní příjmy z daní pokračovaly ve skluzu a vládní výdaje vzrostly. Deficit se zvětšil nad vládní fiskální cíl pro tento rok, který je kolem 1,1 %, protože vláda schválila alokaci miliard šekelů státních fondů na splnění požadavků koalice Haredi.

Více vládních výdajů bude nyní potřeba na vojenskou kampaň, což by mohlo znamenat, že budou muset být půjčeny další prostředky v prostředí vysokých úrokových sazeb a daně by mohly být zvýšeny, což by také dále zatížilo ekonomiku Izraele.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX